Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

RBE_CZI

13. 3. 2008 9:54
Výborné

mám se zhroucením taky zkušenost... a i díky tomu čím jsem si prošel jsem schopen o tom mluvit skoro s kýmkoliv... nestydím se.... a bohužel znám spoustu lidí kteří mají podobné problémy, ale pomoc nikdy z obavy před reakcí okolí nevyhledají.... dokud se něco nestane...

0 0
možnosti

mariňák

13. 2. 2008 19:31
jste skvělá

Líbí se mi většina vašich příspěvků.

Jste osobitá.

VYDRŽTE!

0 0
možnosti

Sonya

11. 2. 2008 23:07
Mluc¨víte mi z duše, paní Pallotto

:-(R^

0 0
možnosti

Karel

7. 2. 2008 9:27
Hlavně že se to podařilo rozchodit

Začnu lehkým porýpáním, nic ve zlém. Připadalo mi, že v tom článku je pár ukvapených soudů. Třeba ten, že deprese je obyčejná nemoc jako třeba slepák nebo chřipka. To přece není, deprese (i mnohé jiné duševní stavy či zvláštnosti) chtě nechtě zasahují člověka mnohem hlouběji. Hledání sebe sama taky není nemoc, i když bolí. Stáří taky není nemoc, i když je těžké se s ním vyrovnávat. Psychika patří k člověku mnohem bytostněji než slepák: pokud třeba něčí depresi označíme za "jen nemoc", tak tím tak trochu snižujeme "oprávněnost" jeho důvodů ke smutku, opravdovost jeho cítění a prožitků atd.

Asi nebylo šťastné formulovat nadpis jako reklamu na psychiatry, když zrovna vám ten váš snad ani tolik nepomohl. Pomohla vám věrná sestra, změna práce, snad i čas něco zahojil... Možná vám pomohlo i něco dalšího nebo někdo další, co si ani sama neuvědomujete...

Ale možná vám vaše životní zkušenost pomohla dostat se z těch společenských vrstev, kde je zvykem se na lidi s problémy dívat skrz prsty.

0 0
možnosti

Eva Pallotto

7. 2. 2008 12:30
Re: Hlavně že se to podařilo rozchodit

To co píšete není až tak úplně od věci, v zásadě s tím budu souhlasit.

(i já si rýpnu :-) Přečtěte si ještě jednou ten nadpis, hlavně od začátku. Není to primárně reklama na psychiatrii, je to o pokrytectví lidí. O tom, že mnohý má náramně jasno v tom, jak by měli ostatní řešit (a nebo neřešit) svoje problémy - a že to je ovzduší nebezpečné, a že to reálně vraždí.)

0 0
možnosti

fran49

7. 2. 2008 8:39
Deprese

je ovšem jen jedna z psychických onemocnění, která je většinově ve společnosti již akceptovaná. Existuje však řada onemocnění s mnohem více dramatickým průběhem pro okolí, která pacienta i po vyléčení dosud ze společnosti bohužel velmi vyděluje. Myslím, že i přes značný pokrok má zde česká veřejnost a každý z nás co dohánět. 

0 0
možnosti

Vendula

6. 2. 2008 8:52
Moje sestra

Moje mladší sestra trpí neurogenní tetanii, která nastartuje nějakou psychickou zátěží. Včera jsem poprvé viděla jak takový záchvat vypadá...Bylo mi ji strašně moc líto, jelikož v takové chvíli je člověk naprosto bezbranný. Přemýšlela jsem, čím se ji to mohlo vyvolat a přišla jsem na to, kolikrát jsem na ni byla ošklivá a sebedůvěry ji 2x nepřídávala. Nyní se ji snažím maximálně pomoci a ještě před nemocí jsem se k ní chovala už podstatně lépe. Lae i tak mi zůstanou výčitky svědomí. Nyní pro ni hledám odborníka, který by ji pomohl "nahodit" se co do nejlepší nálady, aby nemoc nebyla tak intenzivní a častá. ;-(;-(

0 0
možnosti

fran49

7. 2. 2008 8:20
Re: Moje sestra

Bohužel je známo, že nejbližší mají velmi často neodůvodněné výčitky. Většinou za nemoc bližního svého nemůžou a jenom se trápí, čímž samozřejmě ničemu nepomohou.

0 0
možnosti

Ross Hedvicek

5. 2. 2008 21:24
Preji vam vsechno nejlepsi...

Preji vam vsechno nejlepsi a hodne zdravi.

0 0
možnosti

Eva Pallotto

5. 2. 2008 23:06
Re: Preji vam vsechno nejlepsi...

Děkuji. Nápodobně.

0 0
možnosti

Perlicka

5. 2. 2008 20:31
Jit k psychiatrovi neni ostuda

Ale vysvetlete to Cechum, kteri jsou posedli tim, co by tomu rekli ostatni lidi? Psychiatri jsou dobri a spatni. Ti dobri urcite dokazou zachranit zivot. Jak je to rozdilne od toho, vypovidat se pratelum? Psychiatr vam muze napsat leky. Problem je, ze vetsina lidi se stydi tam jit. Vidime to casto.

0 0
možnosti

Sněhulák

5. 2. 2008 9:38
Nechoděj k věřícím, choděj k psychiatrovi

I rádobyateistická duše potřebuje útěchu, protože prázdné místo, v němž chybí Boží láska - nejde ničím jiným zacelit, ničím vyplnit :-)

0 0
možnosti

Ateistka

5. 2. 2008 20:32
Re: Nechoděj k věřícím, choděj k psychiatrovi

Ale prosim vam, i ti verici obcas potrebuji psychiatra. Bozi laska nenahradi vse. A co kdyz ma zena po porodu depresi, tezkou depresi? POmuze ji Buh?

0 0
možnosti

bursikovadohnalova

5. 2. 2008 2:44
Díky

Moc děkuji za to otevírání očí nám všem.I já bohužel(ač vždy považována za tu silnou,co vše vyřeší,nikdy nehysterčí,nepláče,je stále v pohybu)musím tu porouchanou dušičku přiznat...A světe div se,má drahá polovička mi prý koupí silnější žárovku,abych měla více světla:))Jen  mi chybí sluníčko a vše se srovná...samo...a moc těžko se všem-i blízkým-vysvětluje,že deprese není něco,co svou vlastní vůlí dokážete ovlivnit.Já sama zatím zatím využívám jen rad psychiatra na netu,ale už mám i číslo na toho reálného,ne jen virtuálního.Tak teď jen sebrat síly a zavolat a být schopná úplně neznámému člověku vykládat to,co před okolím a někdy i sama před sebou úspěšně skrývám.Dám vědět,až budu mít setkání s léčitelem duší za sebou.Martina

0 0
možnosti

Jarka

5. 2. 2008 4:28
Re: Díky

preju uspech a odvahu. Me doma take neverili a neveri, jak se citim. Pry mam vsechno, nemam si na co ztezovat, ostatni jsou na tom hur... nikdo z nich se nezeptal, proc se tak citis. Nastesti mam kamaradku ktera nasloucha a to je to co mi chybelo nejvice.

0 0
možnosti
  • Počet článků 151
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 8483x
"Dokážu žít s pochybnostmi, nejistotou a neznámem. Určitě je mnohem zajímavější žít s otázkami, na které máme nejistou odpověď, než mít jisté odpovědi, které mohou být nesprávné. Mám jen přibližné odpovědi a různé stupně jistoty o různých věcech. Nejsem si absolutně jistý ničím, o mnoha věcech nic nevím - třeba o tom, zda má vůbec význam se ptát, jaký je smysl života a co taková otázka znamená. Budu o tom chvíli přemýšlet a když na to nepřijdu, budu prostě přemýšlet o něčem jiném. Nemyslím, že je nutné mít na všechno odpověď. Nemám strach z toho něco nevědět, být ztracený v podivném světě, kterému nerozumím a ve kterém nemám přesné určení - protože tak to prostě je, alespoň si to o něm myslím, asi. Nebojím se toho." / Richard P. Feynman/

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Oblíbené blogy

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky