Diskuse

Pokrytectví zabíjí. Jít k psychiatrovi není ostuda.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

xyz@ž

2. 2. 2008 18:41
Pokrytectví je dnes podmínkou "úspěchu".

Když vidím okolo sebe ty žraločí kokainové úsměvy porcelánových zubů, ty bezproblémové barevné americké obrázky, třeba i na hajzlu na stropě, všude a každému kdykoli na očích, a čtu takovéhle článečky, musím se tiše usmívat "těm, kteří vyhráli". Vzhledem k tomu, že být dnes profesionální úchylák a psychopat je nutné a normální, protože jinek úspěchu mezi ostatními psychopaty a úchyláky běžně nedosáhneme,bylo by možná ekonomičtější, než satvět nová města psychiatrií, zavřít prostě tu menšinu těch zbylých normálních na psychiatrie, a tam je formovat tak dlouho, až budou "normální" jak všichni ostatní, a budou se moci zase vypustit za bránu s jistotu, že nebudou těm ostatním bláznům a úchylákům dělat potíže, na nebo je nepatřičně znervozňovat.

0 0
možnosti
zavřít

Boženka

2. 2. 2008 19:18
Re: Pokrytectví je dnes podmínkou "úspěchu".

TREFA!!!

0 0
možnosti
zavřít

Evan

2. 2. 2008 18:36
Pokrytectví zabíjí...

pěkně , přesně,  výstižně napsané... Ano, musíme o našich problémech mluvit, i když je to na počátku velmi těžké...8-o

0 0
možnosti
zavřít
AH

nyny.

2. 2. 2008 18:18
nevím

Myslím, že problém není až tak v tom, že by si člověk nechtěl připustit, že potřebuje pomoc, je hodně lidí, co se cítí zlea neví proč a vlastně je to ani nenapadne, že mají problém, který právě tohoto lékaře potřebuje.Ale jinak máte pravdu, štěstí, že jste se z toho vymanila. Ráda Vás čtu.R^

0 0
možnosti
zavřít

Jarka

2. 2. 2008 18:54
Re: nevím

hrebicek na hlavicku nyny. Bylo mi mizerne od detstvi, nechut do zivota, a netusila jsem ze to neni normalni...

0 0
možnosti
zavřít

trigger

2. 2. 2008 17:38
Evo P.

Vy mě snad pokaždé překvapíte, asi proto Vás rád čtu. :-)

0 0
možnosti
zavřít

Pepan A2

2. 2. 2008 17:32
Hezky napsané.

Máte karmu za hezký článek a upřímnost.R^

0 0
možnosti
zavřít
MJ

Martin Jirousek

2. 2. 2008 17:12
Perfektní článek.

Děkuji za moc hezky napsaný článek. Mám podobnou zkušenost a opravdu nepřeji nikomu, ani nepříteli, aby jej potkala třeba deprese říznutá notnou dávkou paniky. Karma.R^

0 0
možnosti
zavřít

Libor

2. 2. 2008 16:47
karma za upřímnost

psaní je samo o sobě terapií - pěkně se vypsat (z odstupem času) ze svých jizev opravdu pomáhá - anebo zavolat na Linku důvěry, užít si drog od psychiatra, poležet si u freudovského analytika, pobrečet si při terapii, nebo třeba uvěřit, že to je cokoli jiného než deprese  (psychospirituální krize, třeba) a užít si to.  A mít vždy kolem sebe někoho, kdo  tě nakonec z té letory vykope a donutí se postavit na nohy. Vím o čem píšu a taky proč píšu :-)))))

0 0
možnosti
zavřít

Eva Pallotto

2. 2. 2008 16:52
Re: karma za upřímnost

(můžu se jen tiše souhlasně pousmát?)

:-)

0 0
možnosti
zavřít

Andrea

2. 2. 2008 16:32
Odvazne tema,

tleskam Vam Evo. Ja spise vyuzivam k lecbe duse spise alternativu a taky hudbu. Pustim si naplny pecky tu nejmutnejsi pisen na dane tema a vyrvu svou bolest do sveta. Svoje pratelstvi s kamaradkou psychiatrickou si ale hyckam, clovek nikdy nevi...:-)

0 0
možnosti
zavřít

TaCoTeďVstávala

2. 2. 2008 16:36
Re: Odvazne tema,

Jde o to, že klinická deprese je něco, z čeho se nevyhrabete hudbou. Ta pomůže na smutek a splín, ale na opravdovou nemoc si nemyslím, že by měla dost sil.

Jnak je to ale super přístup, díky za komentář.

Srdečně, EP

0 0
možnosti
zavřít

zitaseimore

2. 2. 2008 16:29
Karma

To je něco,o čem přemýšlí hodně lidí-jít či nejít? A pomůže? V čem? Je určitá sorta lidí,kteří žijí plný život a najednou BUM! ,všechno je pryč .....-Jsou to RODIČE. Rodina žije na plný úvazek 24 hodin denně a najednou jsou děti pryč a místo nich DEPKA..Co teď? Co s životem? Já jsem tu pecku dostala tvrdě..Už 5 let se snažím pracovat,dělat co mne baví ,chodím do školy,s dětmi jsem v pohodě,vnoučci mne  milují a přesto...Stále mám pocit,že si ty dny jenom posouvám krok za krokem a v dáli žádný smysl života.Nejsem přesvědčená,že mi v tom někdo může pomoct.Najít dřívější radost a nadšení ze života. Ale věřím,že jsou takoví,kteří  pomohou jiným  povahám,ukázat jim cestu.V

0 0
možnosti
zavřít

Marian Beres

2. 2. 2008 16:08
Leceni duse

jak tady napsal muj kolega prede mnou - leceni duse je veci spis samanu a lecitelu, jakkoliv budeme na ne koukat pres prsty. Oni totiz presne veci, kam se vase duse podela a co neni v poradku. A budou se snazit tu vasi dusi vratit nazpatek. Trochu se obavam, ze psychiatri se budou snazit vam nastrkat leky - antidepresiva, aniz se budou venovat, kam ta duse vubec sla. At zacnete a zijete skvely novy zivot Evo.:-)

0 0
možnosti
zavřít

Eva Pallotto

  • Počet článků 151
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 8483x
"Dokážu žít s pochybnostmi, nejistotou a neznámem. Určitě je mnohem zajímavější žít s otázkami, na které máme nejistou odpověď, než mít jisté odpovědi, které mohou být nesprávné. Mám jen přibližné odpovědi a různé stupně jistoty o různých věcech. Nejsem si absolutně jistý ničím, o mnoha věcech nic nevím - třeba o tom, zda má vůbec význam se ptát, jaký je smysl života a co taková otázka znamená. Budu o tom chvíli přemýšlet a když na to nepřijdu, budu prostě přemýšlet o něčem jiném. Nemyslím, že je nutné mít na všechno odpověď. Nemám strach z toho něco nevědět, být ztracený v podivném světě, kterému nerozumím a ve kterém nemám přesné určení - protože tak to prostě je, alespoň si to o něm myslím, asi. Nebojím se toho." / Richard P. Feynman/

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Oblíbené blogy

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky

Nepřehlédněte