Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PN

burden

24. 10. 2011 9:11
trochu mi to připomíná Wericha

Trochu mi tato úvaha připomná Wericha, když mluvil o středověku. Jenomže on to myslel s humorem. "Já oběť humanitárného vzdělávání se mohu filosofickou cestou dobrat toho, že středověk je uprostřed mezi začátkem a koncem. Jenomže kde to má konec když současnost pořád ustupuje? Pevný máme jenom začáteka to jenom proto, že nevíme, kdy to vlastně začalo. " Omlouvám se za parafrázi, doslovně si to nepamatuji a Werich to řekl kouzelným způsobem.

Tady to vypadá, že autorka je oběť humanitního vzdělání, která se pokouší o filosofii a my ostatní - oběti technického vzdělání - z ní máme pěknou srandu.

0 0
možnosti
MB

buxus

24. 10. 2011 9:16
Re: trochu mi to připomíná Wericha

Hezké. A pak nakonec Werich ještě, řekl že bychom neměli nad středověkem ohrnovat nos, protože tím jak se ten konec pořád natahuje, skončí jednou náš novověk, jako středověk a lidé žijící v budoucím novověku se na nás budou dívat spatra říkat: " No, no, nó .... Podívejte se, jak jsme liberální".

0 0
možnosti
JM

Edmund Černá Zmije

24. 10. 2011 9:09
Jedna a jedna ve skutečnosti jsou dvě

Jedná se o matematický model, který je velmi užitečný, pokud se správně aplikuje. Pokud se ovšem aplikuje nesprávně, není to chyba modelu, ale toho, kdo ho aplikuje.

-

Vy se pokoušíte tento užitečný model úmyslně aplikovat tak, abyste ho znevěrohodnila. Ale jediné, čeho můžete dosáhnout, je přesvědčení publika, že nemáte páru o matematice. 

-

Je to, jako byste se pokoušela dokázat, že neplatí trojčlenka, protože pomocí ní nedokážete vypočítat, kolik myší se vám namnoží za určitý počet generací. Jenže trojčlenka funguje, jen je nesmysl aplikovat jí na nelineární problém. Matematických modelů je spousta a pokud si chcete matematikou pomoci při posuzování reality, musíte zvolit model, který realitě odpovídá.

0 0
možnosti
EP

Eva_Pallotto

24. 10. 2011 9:46
Re: Jedna a jedna ve skutečnosti jsou dvě

Vy znáte nějaký matematický model, který by uměl popsat například to, proč do piškotu musíte dávat bílek našlehaný, až nakonec a nesmíte ho vmíchat, ale něžně vpracovat? Že a+b+c =X a c+b+a=Y, tedy úplně sraženej kus sušenky, jsou dvě dost rozdílný věci? :-)))

Jediný, co tvrdím, je to, že matematiku nejde na reálnej svět napasovat. To, že vám trojčlenka náhodou vyjde, neznamená, že trojčlenka je funkční metoda, ale čistě a pouze to, že jste narazil na úlohu, kde abstrakce až tak moc nevadí a že těch věcí, které při tom vašem počítání musíte nutně vynechat, není moc a nijak dramaticky neovlivňují vámi očekávaný výsledek ;-)

Jinak to celé není primárně o matematice, ale o tzv. univerzáliích - (http://cs.wikipedia.org/wiki/Jsoucno#Spor_o_univerz.C3.A1lie) Matematika si s nimi operuje, jako by bylo samozřejmé, že obecniny existují. Samozřejmé to není....

0 0
možnosti

abrakus

24. 10. 2011 9:04
Hezky ...

... napsáno ... nicméně ... jdu se poradit s Excelem ... :-) Hezký den

0 0
možnosti
EP

Eva_Pallotto

24. 10. 2011 9:28
Re: Hezky ...

:-) Ach Excel, ach Excel. Miluju ho. Nejlepší program na světě.

Ale svět v něm popsat nejde.... zatím. :-)

0 0
možnosti
P9

pavel 99

24. 10. 2011 9:01
"Skutečná matematika"

především velice exaktně definuje, za jakých podmínek to které tvrzení platí. To že se z matematiky "vytrhne" tvrzení bez definičního oboru (a pak se nad tím medituje) není chyba matematiky. Kupříkladu ve dvojkové soustavě nemůže platit 1+1=2, neboť ta číslovku 2 "nezná".:-/

1 0
možnosti
JM

Edmund Černá Zmije

24. 10. 2011 9:13
Re:

jak praví klasik: Je 10 druhů lidí: Ti kteří rozumějí binární soustavě a ti ostatní. ;-)

0 0
možnosti
  • Počet článků 151
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 8483x
"Dokážu žít s pochybnostmi, nejistotou a neznámem. Určitě je mnohem zajímavější žít s otázkami, na které máme nejistou odpověď, než mít jisté odpovědi, které mohou být nesprávné. Mám jen přibližné odpovědi a různé stupně jistoty o různých věcech. Nejsem si absolutně jistý ničím, o mnoha věcech nic nevím - třeba o tom, zda má vůbec význam se ptát, jaký je smysl života a co taková otázka znamená. Budu o tom chvíli přemýšlet a když na to nepřijdu, budu prostě přemýšlet o něčem jiném. Nemyslím, že je nutné mít na všechno odpověď. Nemám strach z toho něco nevědět, být ztracený v podivném světě, kterému nerozumím a ve kterém nemám přesné určení - protože tak to prostě je, alespoň si to o něm myslím, asi. Nebojím se toho." / Richard P. Feynman/

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Oblíbené blogy

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky