Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
V

Vikina

3. 9. 2008 22:48
Asi budu svým příspěvkem

trochu mimo mísu. Není požadavek na věrnost (ať už katolický či jiného náboženství) nikoliv apelem na morálku, nýbrž na stabilitu společnosti? Tedy něco, co zajišťuje  naše přežití jako celku? Nic proti článku, p. Pallotto pouze říká, "lidi neblázněte, nevěra není katastrofa" a má v podstatě recht, ona tu byla vždycky. Nicméně přijmout ji jako normál, stejně jako jsme se smířili se spoustou jiných věcí, v podstatě znamená rezignovat právě na tyto stabilizační prvky (nevěra je jen kamínkem mozaiky). Máme mnohem víc svobody, jsme však kvůli tomu šťastnější, žijeme lépe? Mí prarodiče se narodili ještě v 19. stol., i přes panující patriarchát doma vládla babička a jejich život (i bez vodovodu a někdy i elektřiny) byl jaksi pohodovější, byť vyplněný prací. Starosti měli, ale nevěra do nich těžko patřila, jakož i řada jiných věcí. Budiž, svět se za 40 let totálně změnil, dnešní důchodci už mají dost problém se s tím dnes vyrovnat. Půjde-li to tak dál, kde to asi skončí? Není to jen o nevěře.

0 0
možnosti
V

Vikina

3. 9. 2008 23:01
Re: Asi budu svým příspěvkem

P.S. K samotné nevěře; překvapilo mě, že o tom píše žena, ale na druhé straně, mužský by to nenapsal, ať už z pokrytectví nebo z obavy, že ho baby sežerou. Nevěra se už dnes asi fakt nebere tragicky, nicméně pořád je to pěkný úder na ego muže i ženy, takže se podepisuje na rozvodovosti a sílící válce pohlaví. Dovedu si současně představit opravdu malé pochopení u žen kolem čtyřicítky a výše (pokud se zrovna ony v tuto dobu neutrhly), když se celý čas věnovaly rodině a náhle zjistily, že její miláček nejen že si odskočil, ale že si přímo balí kufry. Totéž u mužů od 45 výše.

Mimochodem, paní Evo, co takhle prozkoumat, nakolik jsou šťastní a spokojení ti podruhé (potřetí) ženatí/vdané, jestli jsou už věrní či ne, jak nakonec končí? Jste chytrá a zkušenosti určitě máte, tak šup, vzhůru do práce. V

0 0
možnosti
PB

Perdita

3. 9. 2008 12:28
je mi Vas lito..

no kazdy mame jine priority, ale z tohoto clanku je mi docela smutno. Mozna jsem jeste naivni, ale ve vernost verim a je pro muj partnersky vztah podstatna -  je to jedna ze zpusobu jak svemu partnerovi prokazet lasku, respekt a uchovat si jeho duveru. Obhajovani nevery pro mne zavani pohodlnosti a a take pokrytectvim.. ale treba se mylim..

0 0
možnosti
EP

Eva_Pallotto

3. 9. 2008 15:32
Re: je mi Vas lito..

No....... je hezké, že je Vám mě líto, ale nebojte, není proč.

Já Váš postoj respektuju a myslím, že pokud Vám to takhle funguje a bude spokojeně fungovat i dál, že je to skvělé a v pořádku a tak...

Ovšem pravda je taková, že ve dvaceti jsem to taky viděla daleko idealističtěji. Možná jsem teď zapšklá a zkušenostma zkažená, možná jsem rezignovala na "báječný růžový svět" a nevidím realitu takovou, jaká je ... říkám možnááá. Nemyslím si to ale. A tím Vám nijak nechci kazit den či iluze.

Mějte se moc hezky, EP

0 0
možnosti
G

GaryDiver

2. 9. 2008 11:22
No, jo

Pseudomorálka založená na vlastnictví partnerovi sexuality je opravdu hloupost. Jak žertem říkal Kopecký: "mám na tebe papíry, tak tady seď!". Jenže Vámi vyargumentované otázky k sexuálním úletům platí obecně. Je Vám za těžko svazovat sebe a partnera v sexu, ale přepokládáte, že když budete nemocná, přiřítí se s hrnkem čaje. A co když v tu dobu bude mít zrovna chuť na dovádění s "divoženkou"? Chcete ho omezovat svou nemocí? Pokud jste chtěla vyjádřit, že nevěra není o nic horší, než lži, neupřímnost a nezájem, máte pravdu. Ale Vy byste se rozváděla kvůli hrnku čaje, Vaše kamarádka zase kvůli nevěře. To je přeci v pořádku ne? Každý vnímáme jako důležité, něco jiného. Mně je z Vaší rezignace na možnost, že byste byla manželova jedinná smutno. Vám nevadí představa že po sexu s jinou ženou uléhá k Vám do postele? Žádná antikoncepce není 100% - co když splodí dítě s milenkou? Co když Vy otěhotníte s milencem?  To by Vaše manželství neohrozilo? Ach ta jednoduchá řešení.

0 0
možnosti
EP

Eva_Pallotto

2. 9. 2008 20:30
Re: No, jo

Souhlas, že to není ani omylem černobílý, ale nějak tu mojí tezi přece oargumentovat musím.

Taky souhlasím s tím, že každej to má jinak a že je to rozhodně v pořádku. Spíš než cokoli jinýho se snažím reflektovat na to, jak žijí lidi kolem mne a co považují za "strašlivou katastrofu" i když v některých partnerských konceptech to zas tak šílený drama není.

Ale zároveň jedním dechem přiznávám, že mě třeba přijdou dramatický jiný věci, nad kterýma by "normální" člověk mávnul rukou ... no jak říkáte, každej jsme jinej, každej jsme ňájkej. (zaplaťpámbu :-)))

0 0
možnosti
AP

shrink

2. 9. 2008 8:58
Ano ano,

naprostý souhlas. (Já se jinak rozvedla, protože mi muž nevařil čaj, když jsem byla nemocná,  ač mi nikdy nebyl takzvaně nevěrný...)

0 0
možnosti
H

hrot55

1. 9. 2008 12:49
Jojo - je to individualni

A navic se tyhle nazory s vekem meni. Zamlada jsem skocil i na damske kolo a rikal jsem si jakej jsem borec. Uvnitr jsem z toho ale nejak moc odvazanej nebyl. Pak jsem se ozenil, ale zahybal jsem porad - i kdyz uz ne tak moc. No - rano pocit vzdycky hroznej ... Paxem se ozenil podruhy, uzivam si to a na sex s nekym jinym - ne ze bych nemel ani pomysleni, ale srovnani cena/vykon nesedi. Takze jsem vernej, spokojenej, jen nevim jestli je to vekem nebo tim, ze jsem nasel tu pravou ?!? ;-D Jinak clanek super - ne podobne tem vysel "nedavno" pomerne znamy roman Ticha dodhoda - a tam je k tomuto tematu vpodstate vse.

0 0
možnosti
KM

km.

29. 8. 2008 22:50
Krásně

píšete, Evo!

0 0
možnosti
JL

Kapitán Hollister

26. 9. 2008 14:25
Re: Krásně

R^

0 0
možnosti
T

transformer

29. 8. 2008 9:15
Dvě otázky

Paní Evo, mám na Vás dvě otázky:

Znáte tu nejvíce touženou erotickou fantazii Vašeho manžela - například sex se siamskými dvojčaty v blátě - a dovolila byste mu ji s Vaším vědomím realizovat, anebo ji pro něj sama přichystala, třeba jako dárek k Vánocům?

Jak byste se postavila k tomu, kdyby Váš manžel přišel s tím, že chce žit v manželství zároveň s Vámi a ještě s jednou parťačkou? Mám za to, že tomu říkají bigamie. Pomiňme, že to není v českých krajích zcela legální.

Chápu, že jsou to osobní věci, takže odpověď nemusí přijít, anebo může přijít na e-mail, v každém případě si nemyslím, že existuje trigonogeometrie. Učili jsme se o trigometrii, to by mohlo být to pravé. S úctou.

0 0
možnosti
T

transformer

29. 8. 2008 9:18
Re: Dvě otázky

Trigometrie by mohla měřit trigy, ale my jsme se učili o trigonometrii, jasně. Je nejvyšší čas jít spát :)

0 0
možnosti
ŠS

CHYREN

28. 8. 2008 13:13
To jsi neměla dělat.. :o(

;-( ... teď mám mindráka jak Tod Bertuzzi z Lenina.;-)

0 0
možnosti
EP

Eva_Pallotto

28. 8. 2008 16:52
Re: To jsi neměla dělat.. :o(

proč?

0 0
možnosti
H

heminstein

26. 8. 2008 22:13
Tolik?

Vůbec se mi nechce věřit, že 70% mužů a 50% žen je nevěrných. Asi jsem z jiné planety.

0 0
možnosti
PH

chekov

27. 8. 2008 9:38
Re: Tolik?

jo, ženský kecaj. je jich víc...

Chlapi se tím pochlubí a i něco vymyslí, zejména když je to anonymlí výzkum...

0 0
možnosti
ZK

SID09

26. 8. 2008 15:52
Už i američtí vědci....

Někde jsem četl, že .... vědci zjistili, že to s tou labutí věrností nebude až tak slavné a že labuťáci se starají o cizí labuťáčky.

I v tomto případě platí - co oči nevidí, srdce nebolí. A s tou statistikou -  já bych to až tak tragicky nebral. Chlapi se rádi chvástají a ženy zase prohřešky tutlají, takže ta nevěra  příjde asi opravdu nastejno.  Jsou li ženy mladší zahýbají víc, jsou li starší, stávají se z nich světice.  Konec konců drobný úlet nemusí znamenat konec manželství. Zejména pokud o tom druhý z manželů neví a pokud se tím nikdo nikde nechlubí.  

0 0
možnosti
A

Arth-

29. 8. 2008 10:37
Re: Už i američtí vědci....

- lehký, občasný úlet manželství prospěje..

- dozvědět se to nikdy nikod NESMÍ!

- a víš, co je to pohoršení? Závist, že už si něco takového nemůžeme dovolit

0 0
možnosti
  • Počet článků 151
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 8483x
"Dokážu žít s pochybnostmi, nejistotou a neznámem. Určitě je mnohem zajímavější žít s otázkami, na které máme nejistou odpověď, než mít jisté odpovědi, které mohou být nesprávné. Mám jen přibližné odpovědi a různé stupně jistoty o různých věcech. Nejsem si absolutně jistý ničím, o mnoha věcech nic nevím - třeba o tom, zda má vůbec význam se ptát, jaký je smysl života a co taková otázka znamená. Budu o tom chvíli přemýšlet a když na to nepřijdu, budu prostě přemýšlet o něčem jiném. Nemyslím, že je nutné mít na všechno odpověď. Nemám strach z toho něco nevědět, být ztracený v podivném světě, kterému nerozumím a ve kterém nemám přesné určení - protože tak to prostě je, alespoň si to o něm myslím, asi. Nebojím se toho." / Richard P. Feynman/

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Oblíbené blogy

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky