Naši civilizaci neohrožuje islám, ohrožuje se sama - islamofobií

S mojí oblíbenou bloggerkou paní Vlaďkou Špidlovou jsme se pod jejím článkem „Yes, they can“ dostaly do debaty, která si z mé strany žádá delšího komentáře. Proto poruším jednu ze svých „zlatých zásad“ (i když už jsem tímhle směrem kdysi nakročila v jedné bajce) a pokusím se svůj postoj k tématu sepsat do blogu. Vlaďka se vyjádřila podobně jako již mnozí – nevyhraníme-li se zásadně proti islámu (třeba tak, že zakážeme stavět mešity), ohrožujeme naši civilizaci. Islámští fanatici si totiž jakýkoliv náš smířlivý postoj vyloží jako naši slabost.

foto: Wikipedia open source

Dovolím si tvrdit, že na naší "západní civilizaci" je obdivuhodné mimo jiné hlavně to, že my nejsme jako ONI. I kdyby nakrásně ONI naši toleranci brali jako slabost, slabost to není, je to naše obrovská síla.

Ta síla však bývá rozmělňována nepřiměřeným panikařením - ONI nikdy nedokážou naši civilizaci rozložit a zničit, ona se panikou rozkládá důsledně sama, což je škoda a jediná naše tragedie…

Příklad? 11.září, WTC. Při vší velké úctě k mrtvým a pozůstalým, událost by (bez paniky) přímo a nepřímo ovlivnila cca 10.000 lidí max. Civilizace neohrožena. Jenže (s panikou) a následnými "antiteroristickými opatřeními" ovlivněn život nás všech, civilizace posunuta o notný kus dozadu (občanské svobody, práva a soukromí značně ořezána, životní styl všech do jednoho dramaticky změněn).

Neexistuje na světě sebevykutálenější terorista, který by kdy vymyslel tak ničivou strategii. O tom, že by mohl během půlhoďky změnit chod dějin se mu nezdálo ani v těch nejvlhčích snech.

Dívám se na to jako na karate, kde chytrý bojovník využívá sílu soupeře. V tomhle bohužel ONI vedou. Bez naší panikářské pomoci, podpořené mediální masírkou by si ale ani neškrtli… Škoda jen, že to tak málo lidí chápe.

Vlaďka a jiní oponují: To se máme tvářit, že nás to nerozloží, že my jsme ti lepší a nedělat nic? A jako příklad uvádí Izrael: podle ní se Izrael prostě bránit musí, protože mu nic jiného nezbývá. Nebránil-li by se, byl by zničen. My prý můžeme v klidu vést filosofické debaty na téma lidských práv a svobody, ale otázka je, kolik by nám jich přiznali teroristé…

Já ale netvrdím, že bychom se neměli bránit a jak ta svatá buddhistická kráva moudře a s nadhledem přikyvovat, když jí Jouda ostřeluje samopalem. Já si jen myslím, že to, jak se bráníme je velmi dětinské, hloupé a kontraproduktivní. A smrtelně vážně nebezpečné (pro tu civilizaci naší).

Vybombardovat palestinskou vesnici prostě NENÍ chytrej nápad – i malý dítě ví, jak fungují společnosti postavené na kultu "msty ze cti" – zabiju-li jednoho nepřítele, automaticky si tím vyrábím nepřátel sto. Je to stejné, jako když Herakles bojoval s Hydrou. Dokud bezhlavě sekal, narůstaly jí hlavy nové a nové. Teprve, když zapojil rozum, přemohl jí.

Abych jen nekritizovala – a ne, nedělám si iluze, že by mne západní spoluobčanstvo toužilo mít za ministryni obrany ;-), ale pro všechny případy, zde je několik bodů z mého politického programu, tedy pohled na to, jak bych ony konflikty řešila já:

Zapomenout na všechna efektní krátkodobá řešení, neboť ta z principu nefungují a fungovat nemohou. Dlouhodobě:

Interně:

Nevymezovat se PROTI něčemu, ale PRO něco. Tj. nezakazovat explicitně stavbu „mešit“, ale prostě jen důsledně trvat na běžných stavebních regulacích (taková a taková střecha, hlukové normy apod.) – ve svém domě ať si každý dělá, co chce. Nezakazovat muslimské šátky ve školách, ale vyžadovat, že studenti ve školách musí mít odhalený obličej, aby např. učitel věděl, koho zkouší, atd.

Podpora (údajně) týraných muslimských žen – domácí násilí řešit jako jakékoliv jiné domácí násilí (důvod je vedlejší), chráněné domy, program změny identity pro ženy, které z domu fanatických otců/mužů potřebují odejít.

Zamezit vzniku ghett – urbanisticky, regulacemi, podporou pracovních míst apod. tak, aby lidé byli co nejvíce „rozstrkáni“. (což mimochodem považuji za největší idiocii v „řešení“ romské otázky, fakt geniální nápad lidi odsunout někam, odkud není úniku :-/).

Zajistit, aby se lidem vyplatilo pracovat – což je u nás, ale i např ve Francii dost problém. Přestat krafat o „zneužívání dávek“, protože skutečných zneužívačů je málo (ty trestat odejmutím, jak se ostatně děje). Legální „nadužívače“ (což je skutečný problém) řešit jednoduše – prostě tak, že dávky nadužívat nebude možné – podpora v nezaměstnanosti tolik a tolik poprvé, podruhé míň, potřetí nic a je po problému. Nadužívače nemocenské a jiných podpor řešit systémově (revizní lékaři, kontroly apod.). Kdo nadužívá, časem ze systému prostě nedostane nic. Že by díky tomu někdo umřel hlady, bych se určitě nebála.

Zajistit, aby ti, kdo pracují, se měli dobře – jak romantický nápad, co? :-) No, pracovní místa se jinak než podporou podnikání nevyklubou, tak podporujme, podporujme… Peníze uspořené na daních pro nákup tanků a sociálních dávek nechat lidem; podporovat malé businessy apod…

Podporovat multikulturalitu – ale skutečnou multikulturalitu – tj systematicky míchat a míchat, podporovat kulturní akce, výměnné pobyty, stipendia a všeobecnou informovanost o různých kulturách a snížit tak anxietu z „neznámého“, pro nás i pro ně.

Podporovat ty, kdo se bezproblémově začlení, nepodporovat ty, kdo ze začlenit nechtějí a trestat ty, kdo porušují zákony. Tj např. nediskutuji o tom, co se na školách učit má a nemá, kontroverzní okrajová témata učím v rámci předmětů volitelných, trestám ty rodiče, kteří nerespektují povinnou školní docházku (pokutami např). Úřední jazyk je jazyk úřední, kdo jím nechce komunikovat nemusí, ale je mu na jeho náklady určen tlumočník... atd atd...

Zrušit „protiteroristické“ šílenství a kriminální činy trestat jako kriminální činy, konec a tečka. Nedovolit, aby státy pod rouškou boje proti terorismu ořezávaly nabyté občanské svobody. Získat nám je trvalo stovky let, zrušit je ale dokážou během pěti minut… :-/

Prostě neprudit, ale podporovat to, co do našeho světa zapadá a nepodporovat to, co je zde protizákonné.

Žádná „islamizace“ nám nehrozí, protože v naší kultuře není možná – stejně jako nám nehrozí „jehovizace“. Že např. odmítačům transfuzí dovolím transfuze odmítat, nerovná se zákaz transfuzí. Nechápu, co je na tom tak nepochopitelného – i když přesně tahle „hrozba“ a strach je základním kamenem většiny islamofobních „argumentů“. Vždyť je to PRÁVĚ naopak – tím, že je v naší kultuře povoleno vyznávat si jakoukoli víru, tím je zamezeno tomu, aby ji komukoliv kdokoliv diktoval.

Externě:

Pochopit ty druhé – většina muslimů nejsou fanatičtí teroristé, ale obyčejní lidé, kteří touží po spokojeném životě. „Oni“ mají jeden dost zásadní problém, který my nemáme – jejich strach z toho, že jejich civilizace je ohrožena je oprávněný. Je ohrožen jejich běžný způsob života takový, jaký ho znají a jaký si ho jediný dokážou představit. Jejich kultura totiž může fungovat jen v naprosté izolaci (na rozdíl od té naší, proto jsme ostatně dlouhodobě „úspěšnější“). Např: Jen pokud nebude muslimský muž sváděn pohledem na (z jeho pohledu) polonahou Evropanku, bude oceňovat nahotu své vlastní ženy doma… Čímž ta žena doma získává moc, kterou ale ve světě (polonahých) Evropanek ztrácí… Dtto složitost rozvodu, „komunitní“ uspořádání obce apod…

BBC nedávno vysílala úžasný pořad o tom, jak o jednotlivých konfliktech informují západní média a jaké informace o té samé události se dovídá „druhá strana“. Kdo z nás by si myslel, že oni jsou masírování fanatickou propagandou a my se dovídáme pravdu, ať strčí hlavu zpět do kbelíku. Propagandu západních médií neorganizuje žádná tajemná „židovská lobby“, jak tvrdí oblíbené konspirační teorie, ale je, bohužel, důsledkem naší konzumní společnosti – lidé kupují ta média, která říkají, co chtějí slyšet a tak ta média prostě jen uspokojují poptávku. Ne nějak systematicky, ale téměř „darwinovsky“ … je to prostě nezadržitelný vývoj.

Uvědomíme-li si, že žijeme v tomto světě poptávkou modelovaných informací, pak je logicky musíme o ten vliv „očišťovat“ předtím, než s nimi začneme pracovat.

Dtto to platí o informacích „tamních“, které jsou ale zkreslovány z trochu jiných důvodů – hlavní roli zde hrají emoce a nevzdělanost příjemců. Cesta je tedy jediná: Šířit vzdělanost (už jen gramotnost by stačila).

Být ministrem propagandy, hned zasponzoruji satelitní internet zdarma pro všechny a vývoj levných netbooků.

S informací o událostech (ze všech možných zdrojů a úhlů) do hlav „nepřítele“ vpašuji i informace o našem konzumerismu. Nemusím se nijak zvlášť snažit, ono to na ně "vypadne" samo. Je to děsný životní styl, ale je tak lákavý, že mu hromadně podléhají miliardy lidí na světě a velmi rádi mu podlehnu i další. Na nějakou kulturní identitu a její ohrožení zapomenou hned poté, co si pořídí první padělanou kabelku od Vuittona.

Teď už si jí totiž mohou koupit, protože jsem zrušila embarga. Předtím jsem totiž, já kulišák, provedla tak dramatickou regulaci zbraní, že je jejich vývoz a obchodování s nimi zcela zakázáno (i proto, aby kámoše ministry nesvrběly prsty). To jsem dohodla celosvětově a uznávám, že zde se dostávám do krajin sci-fi…. Mno, let’s dream on, a Usámův samopal rezne a rezne… Rusko mu žádný neprodá, ani přes prostředníka se k němu nedostane a na koleni si ho nevyrobí… Hrát si na vojáky s klackem ho přestane bavit, tak půjde pást kozy…

Ne, nechci tenhle vážně míněný článek shazovat přehršlí rádobyvtipných vtipů, ale tím absurdnem v závěru jsem se dostala kruhem zpět… a to k tvrzení, že jedinou překážkou a cestě k řešení problémů jsme my a naše panikářská zabedněnost.

Nabídnout „nepřátelům“ lepší životní styl než jim mohou nabídnout jejich nynější vůdci není možné – ne proto, že by to bylo nerealizovatelné, ale proto, že je to pro nás „nevýhodné“ (aspoň tedy pro ty z nás, kteří mají nějakou reálnou moc něco zásadního udělat). Protože to prostě nechceme, protože se raději necháme masírovat tím, co chceme slyšet – a chceme slyšet, že je to pro nás strááášlivě nebezpečné…

A tak nás nezničí tajemní ONI, naši nepřátelé, zničíme se jejich prostřednictvím se vší vervou sami… tedy pokud o tom nezačneme přemýšlet trochu jinak...