Soudci a odsouzení - Můj kamarád zavinil nehodu a zabil člověka.
flickr.com
Vždycky, když si do tý plechový krabice sedám, napadá mě – dojedu v pořádku? Přemístím všechny pasažéry bez úhony? A když pak někam dojedu, spiklenecky mrknu směrem ke střešnímu okýnku, i když na Něj neveřím. Poplácám škodověnku po volantu a hezky poděkuju, aspoň v duchu.
Mám z aut docela strach. Ale nebylo to tak vždycky. Dříve jsem bývala královna silnice, co měla jehlový sandálek náramně těžce přilepený k plynovému pedálu.
Pak jsme se ale, před několika lety, s manželem přichomýtli k jedné dopravní nehodě. Dojeli jsme tam asi až jako pátí. Rovný úsek silnice byl zablokován vozy z každé strany a uprostřed byla auta dvě... totálně zdemolovaná po čelním nárazu. Šla jsem se podívat, jestli ti kdo u nehody zastavili první, a jistě jsou již v plné permanenci s poskytováním první pomoci, přeci jen nepotřebují někoho dalšího.
Nejdříve mne šokovalo, že ještě nikdo nevolal záchranku.
Pár lidí sedělo zpruzeně v autech, jiní postávali se zájmem kolem, kouřili a řešili, jak se ta auta mohla na tak rovné silnici srazit....
Za volantem totálně zdemolovaného bílého Favorita seděl zkrvavený kluk. Nikdo mu nepomáhal. Jeho spolujezdec jen běhal kolem a ječel: “Proč právě já, proč právě já?” Ale vůbec nic mu nebylo, měl jen pár odřenin, asi byl v šoku. Křičel ať tam nelezu, že to auto bouchne, že řidič je už mrtvej. Ale nebyl. Volant vraženej do hrudníku, nohy jsem mu neviděla, měl přes ně srolovanou přístrojovku. Hlavu měl zvrácenou dozadu, byl v bezvědomí, oči zavřený, ale brečel a po tvářích mu stékaly velikánský slzy. Nahlas chraptěl z otevřený pusy plný krve. Měl zlomenou čelist a do tý temně rudý díry mu trčela bílá kost.
Než mu dveřní sloupek udělal z obličeje fašírku, musel to být krásnej kluk. Asi dvacetiletej.
Nebyla šance, že by se mi ho podařilo z toho auta dostat ven, ani kdyby mi někdo z těch kolemstojících s rukama v kapsách chtěl pomáhat (můj muž byl u toho druhého auta). Tak jsem zahodila ty zpropadený princeznovský střevíčky do oranice a vlezla si za toho klučinu na zadní sedačku. Objala jsem ho, hladila ho po vlasech slepených potem i krví a konejšila: Dejchej, dejchej, to bude dobrý. I když jsem věděla, že to dobrý nebude. Dejchej, dejchej, sanitka tady bude za chvilinku, už jí slyším. Nejbližší město je odsud 30 kilometrů. Dejchej, dejchej ... prosímtě nepřestávej dejchat, ať ti nemusím dávat umělý dýchání přes tu hroznou bílou kost, co ti trčí z pusy. ..
Sanitka přijela přesně v okamžiku, kdy dýchat přestal. Já si oddechla. Bylo mi neskutečně špatně, chtělo se mi zvracet. Z těch lidí kolem, ze mě. V náručí mi chcípá kluk a já přemýšlím o tom, jestli se mi náhodou neudělá šouflíček z jedný krvavý kůstky...
Na tohohle kluka (mimochodem - skutečně umřel, psali to v novinách) vzpomínám často. Vždycky když mám chuť na to pořádně dupnout, ale hlavně tehdy, když mám tendence někoho odsuzovat.
Vzpoměla jsem si na něj i nedávno; to jednu dopravní nehodu zavinil můj kamarád.
Je to hodnej kluk. Určitě taky ve svým okolí někoho takovýho máte. Takový ty skoro románový úžasňáky, typický „klaďáky“, co si vedle nich vždycky připadáte jako vyvrhel. Usměvavý, optimistický, když je někdo v průšvihu, všechno odhodí a jdou zachraňovat. Je na ně spoleh a máte je rádi. No, tak přesně takovej je Michal (jasně, že to není jeho pravý jméno).
Tenhle sluníčkovej chlapec, kterýmu bych bez mrknutí oka svěřila národní hospodářství, svou vkladní knížku i vlastní ségru teď sedí ve vězení. Zabil člověka.
Jen stručně naznačím, jak se to celý stalo, nebyla jsem u toho, takže neznám detaily. Asi před rokem s kamarády oslavovali v jednom baru. Oslavovali všichni, někteří až moc. I Karel oslavoval. Oslavoval tak hodně, že měl problém rozpoznat klíčky od auta od mobilního telefonu. Když se mu hlučně vysypaly na barovej stůl a on prohlásil, že už toho má plný kecky a že teda jede domů, nikdo z „kamarádů“ nic neřekl. Oslavovali. Jediný Michal mu to rozmlouval. Nebylo však síly, která by Karlovi vysvětlila, že řídit v tomhle stavu není dobrej nápad. Nenechal si to vymluvit. A tak Michala nenapadlo nic lepšího, než se nabídnout, že tedy Karla i jeho kamaráda Pepu domů odveze sám.
Nedojeli daleko. Do cesty jim skočil opilý strom a auto zmačkal jako plechovku od kokakoly. Pepa, polámané ruce, Karel na místě mrtvý. Michal skončil s rozdrcenou pánví, rozlámanou každou druhou kostí a vyhřezlými vnitřnostmi v komatu na ARO.
Informace o tom, co se stalo se ke mě dostávaly postupně a zkresleně. Původně mi tvrdili, že je mrtvý. Obrečela jsem ho. Pak, že neumřel. Nějak ho ti doktoři zázračně poskládali dohromady. Ale on si umřít přál. Bylo by to tak celý mnohem jednodušší. Pěkně to celý pos.al. Teď sedí ve vězení a bere to s pokorou, ví, že si to zaslouží.
Dostal to na doživotí. Ne trest ve věznici, odtamtud ho jednou pustí, ale má to na doživotí v hlavě. Je to chytrej a hloubavej kluk a otázky, co se mu honí hlavou, nikdy nevyřeší.
Lidé z jeho a Karlova okolí se rozdělili do dvou, velmi pochopitelných, skupin. Jedni Michalovi nikdy nezapomenou, že jim zabil kamaráda. Nenávidí ho. Druzí stojí při něm. Říkají, že by Karel na tom stromě stejně nejspíš skončil sám.
Zastánci černobílých pravd si jistě vyberou velmi snadno. Osoudí jednoho, odsoudí druhého, případně oba dva.
Ale ať soudí ten, kdo je bez viny. Kdo z nás kdy nejel v nepřehledným úseku zbytečně moc rychle? Kdo nepřehlédl červenou nebo stopku? Vážně se vám nestalo, že jste „museli“ z oslavy odjet i pod vlivem? Kdo je Mirek Dušín, ať se přihlásí na Národním výboru, mají tam pro něj cukrátka. Že se většině nás nic dramatickýho nestalo, to není důkaz toho, že jsme lepší než ti, komu se to stalo. Máme prostě jen víc štěstí. Zatím.
Asi by to chtělo nějaký efektní závěr, co? Pardon, nebude. My všichni občas děláme neskutečný hovadiny a občas se to semele tak nešťastně, že ta naše lidská blbost stojí životy. Nás nebo druhé. Ale má někdo právo ty, kterým se to stalo odsoudit? Mají ho ti, kdo stáli s rukama v kapsách na poli? Mají ho ti, kdo v baru mlčeli? Máte ho vy? Možná. Já určitě ne. Já to právo ani nechci.
Opatrujte se (a jezděte opatrně).
Eva Pallotto
Byla jsem mladistvá intelektuálka
Utrápit se nad snižováním důchodků je nedůstojné. Cítit tíhu světa na svých bedrech a vnímat pokrytectví naší doby je daleko vznešenější. Problémy všehomíra? Moje problémy.
Eva Pallotto
Doba šílená: Sex sex sex, všude samej sex...
Chci jen předeslat - co se životního stylu týče, jsem ultraliberál. Zastávám názor, že největšími moralisty jsou zpravidla ti, kdo mají nejméně příležitostí hřešit. Ráda bych se věnovala tématu přesexualizace naší doby, ale rozhodně v tom nehledejte, že bych snad nabádala k návratu „tradičních hodnot“. A jak už to tak u mých blogů bývá, nehledejte tady vlastně žádné odpovědi, ale jen a jen otázky...
Eva Pallotto
Proč jedna a jedna ve skutečnosti nejsou dvě
„To je jasné, jako že jedna a jedna jsou dvě,“ je oblíbený argument těch, kdo mi vymlouvají můj zatrolený relativismus. A já na to: „a co je na tom jasného? Jasného na tom není nic. Jedna a jedna ve skutečnosti rozhodně dvě nejsou. Někdy je to jedna, někdy dvě a kousek... prostě podle situace...“ A oni, že kecám a že by si to rád poslechli. Toš, když se vám bude chtít, podebatujme o tomto:
Eva Pallotto
Buďme monogamní! Je to výhodné!
I když je sociální darwinismus trochu démodé a aniž bych rozporovala svoje dávné tvrzení, že lidé nejsou labutě, po přečtení tohoto článku bych chtěla k debatě nabídnout ještě další dva argumenty pro to, proč je monogamie pro lidstvo výhodná.
Eva Pallotto
Jak farmář kedlubničku nesklidil, ale hodně na ní vydělal
Véna Vaškůj byl vždycky takovej ňouma a ťululum. Kluci se mu smáli, na koupališti ho házeli do hluboký vody, protože věděli, že Véna plavání před holkama jen předstírá a na mělčině se pod vodou odstrkuje nohou. Vytáhli ho vždycky přitopenýho a nezapomněli mu stáhnout plavky, aby příště nemachroval. A Véna tehdá hrozil pěstičkou: "Jen počkejte, já vám ukážu, vy hajzlové!"
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Novodobí husaři. Polsko zná podobu F-35, budou bez červeno-bílé šachovnice
V polských ozbrojených silách se zakrátko opět objeví husaři. Nikoliv však jako těžká kavalérie,...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Prokremelští motorkáři přijeli do Brna, Foldyna se k nim přidá v Praze
Kontroverzní klub motorkářů Noční vlci, který podporuje ruského diktátora Vladimira Putina, se s...
Ňadra ze všech úhlů. Benátky vystavují nadčasovou a kdysi cenzurovanou krásu
Jaké je jedno z nejranějších a nejtrvalejších témat v umění – a zároveň jedno z nejvíce...
Pronájem bytu 3+1 v Rohatci - Kolonie
Nádražní, Rohatec, okres Hodonín
10 000 Kč/měsíc
- Počet článků 151
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 8483x
Seznam rubrik
- Cestování
- Příhody ze života s panem K
- Vaříme z lenošky
- Bajky o zvířátkách a o lidech
- RealityBlog
- Věda a filosofie
- Životy lidí
- Osobní
- USA
- Adorační okénko
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Harry Potter
- Morální zvíře (Robert Wright) - kniha která změnila můj život
- Bible - překvapivě zajímavé čtení i pro ateistu
- Stopařův průvodce po Galaxii
- The Quest of the Historical Jesus - Albert Schweitzer
- Jonathan Strange a pan Norrell /blbost/
- Tulák po hvězdách /úžasný/
- Mravenci - Bernard Werber
- Jiří Grygar - Vesmír, jaký je
- Nick Hornby - Dlouhá cesta dolů /zbytečně oslavovaný, jen ok/
- Neuromancer - W.Gibson
- Reflex :-)
- Houellebecq - Elementární částice /jeho nejlepší/
- R.Feynman - O smyslu bytí /SUPER/
- Rozšíření bitevního pole - M. Houellebecq
- Houellebecq - Možnost ostrova /ÚŽASNÉ!/
- Dickens - Great Expectations
- Bukowski - Zápisky starého prasáka
- Nabokov - Jaro ve Fialtě
- Burroughs - Teplouš
- A uzřela oslice anděla - Nick Cave /úžasný/
- Kmenta - Kmotr Mrázek
- Ayaan Hirsí Alí - Rebelka
- Podzemí - Gordon&Williams /docela zklamání/
- Houellebecq - Platforma
- Elfriede Jelinek - Gier
- S.King - Insomnia
- Jon Krakauer - Into the wild /příběh supr, napsaný nic moc/
- Jitka Gotterová - Tak jde život ;-)
- Orhan Pamuk - Nový život
- T.Pratchett - Svobodnej národ
- Timothy Leary - Velekněz
- Medek, Vrbenská - Stín modrého býka
- Douglas Adams - Losos Pochyb
- Maslowska - Královnina šavle
- kniha Rudolfa Havlíka - Nikdo nechce čekat věčně
- D.Adams - Dlouhý, temný čas svačiny duše
- P.K.Dick - Blade Runner
- Welsh - Acid House
- Twilight - S. Meyer
- Vzpomínky na Afriku - Karen Blixen
- The God Delusion - Richard Dawkins
- New Moon & Eclipse - S. Meyer
- Páchám dobro - L.Čiháková
- Bernhard Schlink - The Reader - úžasná!
- Zneuznaní Edisoni - knižnice pokroku
- Aristotelés - Poetika
- Ekonomie dobra a zla - Tomáš Sedláček
- Chuck Palahniuk - Strašidla
- Chuck Palahniuk - Snuff
- Eugenides - Middlesex
- L.Klíma - Utrpení knížete Sternenhocha
- Jana Šrámková - Hruškadóttir
- Kóbó Abe - Tvář toho druhého
- Karol Sidon - Boží osten
- Lenin - Materialismus a empiriokriticismus
- Chuck Palahniuk - Program pro přeživší
- Rudolf Havlík - Zejtra Napořád /scénář/
- Rudolf Havlík - Transit /připravovaná kniha/
- Ladislav Klíma - Lidská tragikomedie
- Murakami - Sputnik, má láska
- Goethe - Utrpení mladého Werthera
- JK Toole - Spolčení hlupců
- Sobecký gen - Richard Dawkins
- Nick Cave - Smrt Zajdy Munroa
- Field, Griscom - Nerve
- M.Manson - Dlouhá trnitá cesta z pekla
- Palahniuk - Neviditelné nestvůry
- Jamison - An unquiet mind
- Palahniuk - Non-Fiction
- A.Hempel - Collected Stories
- Palahniuk - Rant
- Palahniuk - Choke
- J.Karásek ze Lvovic - Gotická duše
- J.Motyčka - Kropáč, šavle, měšec
- E.Templetonová - Gordon
- King - Mlha
- Svět podle Garpa
- Páral - Země žen
- Hartmut Kraft - Tabu
- Protokoly sionských mudrců - Tazbir
- Machiavelli - The Prince
- L. Klíma - Boj o vše
- deníček slečny Zdeničky
- M.Cunningham - Za soumraku
- M. Houellebeckq - Mapa a území
Oblíbené blogy
- nejlepší Rudolf Havlík - cholerik a génius
- hloubavý Karel Goldmann
- světák George Novotny
- osobitý Patrik Banga
- Věra Tydlitátová
- profík Klára Mandausová
- ranařka Jitka Gotterová
- romantický drsoň Jiří Němčík
- Marián Béreš - fotografie
- Filip Sklenář - ve světlejších okamžicích
- skvělá Renata Francová
- nepolitické od Štěpána Binka
- vždy svá Iva Pekárková
- božská Mona Maršálová
- Lucerna Wikipedie
- Pachatelé dobra (P. Kolář)