O lidovém mudrosloví a těch, kdo všechno ví nejlíp

Co považuji za největší průšvih světa? Zdánlivě nevinné lidové moudro "Co nechceš, aby druzí dělali tobě, nedělej ani ty jim!" Tahle agitka se jako temná nestvůra s křivými hnátami a špinavými drápy vkrádá do lidských hlav i přepychových knížek ... plazí se světem nenápadně ... a páše zločiny strašné a nejhorší.

Tak trochu idealistickej svet ....Flickr.com by BlogjamComic

Začnu jednoduše. Představme si rodinku - mamku Dášu a taťku Olina. Olin se vrací domů z dlouhé služební cesty, rozrazí dveře, kufry hodí do kouta, a s úsměvěm od ucha k uchu přimáčkne Dášu ke kuchyňské lince. Dáša na to: "Počkej počkej Oline, mám tady rozdělaný těsto na knedlíky, překyne!"
"Kašli na knedlíky, Dášo, já se na tebe tak těšil!"
"A ani boty sis nesundal. Já tady celej den dřu, aby ses vracel do čistýho a ty jen co příjdeš, už našlapeš."
"Ježiš Dášo nešil, dyť to celý kazíš! Já se na těbe těšil už od Hamburku!"
"Já jsem strašně unavená, teď budu muset vytírat znova. Dyť ty si vůbec nevážíš toho, co já tady všechno pro tebe dělám. I domácí knedle! A nemačkej mi tu sukni."
"Že já v tom Hamburku nezůstal přes noc, holky z Reeperbahnu určitě nejsou takový fúrie netýkavý jako ty!"
"Sis tam měl zůstat! Mohla jsem si místo šůrování číst Bettynku."
Dáša vyhodí těsto do koše a Olin se teatrálně zabouchne v pracovně. A následuje tichá domácnost. Oba jsou uražení, oba mají svou pravdu. Dáša se nerada vrací do rozbordelařeného bytu a tak čekala, že Olin bude mít radost. Olin zas tak nějak předpokládal, že Dáša bude nadšená z důkazu, že se v karibku nepustil s nějakou rajdou. Oba jsou ukřivdění a přitom si za to sami můžou!

Předpokládali, že ten druhý je stejný jako oni. 

Heslo "Co nechceš, aby druzí dělali tobě, nedělej ani ty jim!" implikuje, že je správné a dobré nevařit partnerovi škubánky, pokud sami dobře víme, že škubánky jsou hnusné mazlavé nechutnosti, stravy člověčí zcela nehodné. Heslo však jaksi nepředpokládá, že by se mohl najít partner chutí úchylných, kdož škubánky k smrti rád...

Dokud je to jen o škubánkách a kuchyňské erotice, čert to vem, prekérka ... ale ono je to i o věcech daleko důležitějších.

Tu polidšťujeme divocha podle návodu z knížky se zlatou ořízkou. Tam svlíkáme holky z burky do minisukně, protože minisukně jsou super, kdežto burka je středověk. Když pak nějaká muslimka prohlásí, že jí nošení závojů vyhovuje, odsoudíme jí jako fanatičku, která nemá ánunk o tom, co je pro ní dobrý. Její brácha s ručníkem kolem hlavy zas pro změnu od svýho imáma slyšel, jak má ten svět fungovat a tak nás to naučí, i kdyby měly ruce nohy lítat ... a nás se samozřejmě neptá, proč by taky.

Franta, který se z nedostatku jiných příležitostí stal moralistou, ten má taky ve všem jasno. Eutanázie je špatná! Konec nazdar, žádná diskuse, si to přečti na straně 498, ženská svéhlavá. Že já bych si prosila eutanázii s dovolením jen pro sebe, že vážně netrvám na tom, že jí musí podstupovat i on a jeho babička... neposlouchá...

A tak by se dalo pokračovat donekonečna...

Dovolím si tvrdit, že na světě prostě neexistuje žádné univerzální pravidlo, které by nám jednoduše a pro všechny stejně platně sdělilo, co je dobré a co je špatné. Pokusy najít taková pravidla zde byly a jsou, ale zoufale selhávají. Prosadit je totiž lze jen tak, že znásilníme všechny ty, kteří jsou jiní než tvůrci pravidel. A to není úplně nejlepší nápad, zdá se mi.

Mám za to, že přijatelnost/dobro/zlo toho kterého konání může posuzovat výhradně jeho příjemce, nikdy původce. Vaříme-li pro druhé, neřešme náš vlastní vztah ke škubánkům. Optejme se, co ten druhý chce a pokud to jen trochu jde, uvařme mu, co má rád.

Celé je to o empatii, ohleduplnosti a vhledu. A v případě konfliktu zájmů - o uvědomělém kompromisu obou stran, o toleranci a o pochopení.

Pro to, abychom mohli konat dobro vůbec nemusíme vědět, co dobro je. Nepotřebujeme žádnou knížku, univerzální návod, morální kodex. Stačí poslouchat, co za dobré považuje ten druhý.  ... a bylo by luxusní, kdyby i on naslouchal nám. 

Co by se stalo, kdyby to úvodní heslo bylo zahozeno na smetiště dějin a bylo nahrazeno lehce updateovanou verzí: "Nečiňme druhým to, co ONI nechtějí, aby jim bylo činěno."?  Byl by svět lepší?

Je to utopie, vím, ale mně by se v takovým světe žít líbilo. A vám?