I když je sociální darwinismus trochu démodé a aniž bych rozporovala svoje dávné tvrzení, že lidé nejsou labutě, po přečtení tohoto článku bych chtěla k debatě nabídnout ještě další dva argumenty pro to, proč je monogamie pro lidstvo výhodná.
Tři? Jedna ti musí stačit, Franto!Lex18, Flickr.com
A) Monogamní systém zaručuje, že na každého zbude (alespoň teoreticky) nějaký sexuální partner; na každé dítě budou dva živitelé. Děti jsou jasné, sex rozvedu: Člověk má dobu říje ne měsíc, ale 50 let v kuse, a tak je pro většinu z nás asexuální život značně nepohodlný. Testosteronem nadopovaný samec je zvíře nebezpečné, furt by to soupeřilo, pralo se to a válčilo; lidská samice bez partnera je pak zase povětšinou frustrovaná harpyje. (Neberte mne za slovo, zmiňuju extrémní případy, vím, že na vás se to určitě nevztahuje. :-)
Monogamní systém toto elegantně řeší; zvláště to řešil v minulosti, kdy existoval velmi silný tlak autorit i okolí na to, že ženy se vdávat prostě musely, aby se společensky zcela neznemožnily.
Ten samý systém zároveň nevylučuje případné případné úlety (jak se ostatně často děje) - pokud jsou rázu čistě sexuálního a nerodí se z nich děti (jak vysvětlím dále).
B) I geneticky skýtá monogamie pro lidstvo jen samá pozitiva a sociální jistoty. Člověk je (někdy si říkám, že – bohužel –) jeden z nejúspěšnějších tvorů na planetě, alespoň co se rychlosti přizpůsobování týče: žít může téměř kdekoli, obživu si nějak najde, proti predátorům si rychle vynaleze alespoň luk a šípy. K tomu, aby to z tlupy alespoň někdo dokázal, musí být lidé geneticky co nejrůznější.
To samé funguje i v případě odolnosti proti virům a bakteriím (které jsou, zdá se, naším jediným opravdovým konkurentem. Evoluci zvládají ještě rychleji než my a docela proměnit se umí v několika málo generacích.)
V takovém případě je polygamie naprosto nevýhodná: Samec Alfa si zabere 6 samiček, 4 Bety další 4 a pět Omeg je „na ocet“.
Pokud by lidé žili stále stejným způsobem na tom samém místě, byla by polygamie výhodná – protože je pravděpodobné, že samec Alfa, který „vyhrál“ a pomnožil se nejvíce, má pro to dané prostředí lepší genetickou výbavu (umí třeba dobře plavat).
Jenže – tím zcela vypadává případná genetická predispozice jednoho z Omegů (třeba schopnost odolávat chladu), pokud se tlupa přesune od moře o pár stovek kilometrů na sever…
To samé platí i pro odolnost proti virům a bakteriím – více genetických mutací (10XY x 10XX versus. 5XY x 10XX) zabezpečí, že třeba alespoň někdo z tlupy nebude mít konfiguraci, kterou už mají ty malý potvory ošéfovanou, a přežije nemoc, kterou způsobují, aby se dál množil.
Z řečeného vyplývá prostý závěr: Kdo chce mít partnerek/partnerů desítky, nechť je jeho ctěná libost, logické argumenty na to jsou; kdo chce být monogamní, nechť je mu ctěná libost, logické argumenty na to jsou taky. :-)
