Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O moci, svobodě slova a virtuálních vraždách

25. 12. 2010 15:35:28
Miroslav Macek dostal od Facebooku k Vánocům "hezký dárek" - smazali mu účet, protože na něm vystavoval prsa své přítelkyně. Porušil pravidla, dostal červenou kartu. Pravidla jsou to ujetá, ale vlastně o nic nejde. Zatím.
Jsou na iDnesu prsa povolena? :-)Jsou na iDnesu prsa povolena? :-)autor fotografie: Guttorm Flattabø /flickr.com/

Příznivci konspiračních teorií jsou přesvědčeni, že za virtuální vraždou stojí nějaký udavač, který MM prostě nemá rád a tak hlásí každou necudnou fotografii, kterou si pan doktor vyvěsí na profil. Já konspirační teorie moc ráda nemám. Facebook má pro fotky velmi přísná pravidla a zakazuje jakoukoli nahotu. MM při registraci s pravidly souhlasil, pravidla porušil, v souladu s pravidly byl upozorněn a pak smazán. Vlastně se nic nestalo. (Zatím.)

Osobně protibradavkovou politiku Facebooku považuji za pitomou. Nádherná prsa Mackovy přítelkyně jsou esteticky daleko přívětivější než většina opileckých momentek nebo retardovaných rádoby vtípků, které těmi stránkami kolují. Někteří mí přátelé mají ve svých profilech fotografie takového kalibru, že i já se nad nimi uzardívám – ale není na nich jediná bradavka, tak je prudérní bonzovací software nenajde. Je tisíc věcí, které facebookové adminy nepobuřují, kdežto z prsou šílí, snad i kdyby se jednalo o prsíčka kuřecí.

Všichni víme proč – Facebook je americký server a Amerika prostě má poněkud ujetý vztah k nahotě. (Stačí připomenout známou kauzu, která řešila „obscénní“ fotografie kojících matek.)

Něco podobného jsou i případy rušených blogerských účtů na iDnesu. Bloger se registruje, souhlasí s nějakými podmínkami, poruší je, je smazán. Našli se tací, kteří smazání blogu považují za cenzuru a porušení práva na svobodu slova. (A vysvětlujte jim do bezvědomí, že naprosto nepochopili, co to „svoboda slova“ je - a kdo jí komu garantuje.)

Obojí je to o tom, že privátní server prostě má právo stanovit si svoje vlastní pravidla. I když budou ujetá, pokud jsou pro všechny potenciální „zákazníky“ stejná, není na tom nic špatného ani diskriminačního. Zpochybňovat takové právo je nesmysl a jistá cesta do pekel.

Jiná věc ale je, jak lehkomyslně na ujetá pravidla přistupujeme my, zákazníci/uživatelé. Myslím si, že jen málokdo se zabývá širšími důsledky svých voleb.

Když jsem tady dštila síru a oheň na Švejka a jeho implicitní vinu, musím druhým dechem přiznat vinu vlastní – i já, protože na obou serverech působím, vlastně nepřímo deklaruji: „souhlasím s vašimi ujetými/neujetými pravidly, jsou v pořádku, pokračujte.“

S pravidly Facebooku nesouhlasím, s pravidly iDnesu ano – je to můj osobní postoj a každý může mít jiný. Ale jsem povážlivě nekonzistentní. Byla-li bych důsledně zásadová, svůj profil na Facebooku ihned zruším. Tím, že ho neruším, uděluji Marku Zuckerbergovi implicitní moc buzerovat svou protibradavkovou paranoiou ostatní uživatele.

Dnes vlastně o moc nejde – jen o bradavky a grafomanské kňouránky. Oba servery jsou v zásadě zábavní, přítomností nebo nepřítomností na nich nikdo nic moc netratí a případná virtuální vraždička ho v zásadě nebolí. Ale podívejme se na svět za pár let a vyjeví se nám to v poněkud jiných barvách: Technologie prostupují naše životy čím dál tím důkladněji. Jsme na nich stále závislejší. Moc se pomalu ale jistě z rukou států přesouvá do rukou korporací a internetových magnátů. To oni ovlivňují, jaké budou naše budoucí životy.

Nebude to trvat dlouho a portály typu facebook nabubří do takové velikosti a síly, že virtuální bytí či nebytí bude fatální. Už dnes vidíme, jak se vede válka s nepřizpůsobivými. WikiLeaks nedostanou zne/užitím moci policejní a soudní – pomalu a jistě je odstřelují odmítnutím internetových služeb. Tím, že zkomplikují jejich financování a odsoudí je k nomádské migraci po poskytovatelích internetových služeb významně umenší jejich možnost být viděn a slyšen. Dnes už toho mnoho nezmůžou, protože o WikiLeaks se ví a tak si je každý na nějakém mirroru najde.... ale co by se stalo, byli-li by v téhle virtuální vraždě rychlejší a důslednější, kdyby ťali hned v okamžiku, kdy se objevila „první bradavka“?

Myslím, že většina z nás významně podceňuje sílu moci, kterou deleguje na druhé, hlavně sílu moci kumulované. Připadáme si mají a bezmocní a zdá se nám, že svět se chová podle svého, bez našeho významného přispění. Ale je to jen nebezpečné zdání.

Asi nikdo z nás není takový Mirek Dušín, aby začal svět zachraňovat svému pohodlíčku navzdory. Alespoň já taková bojovnice většinou nejsem, bohužel. Ale vědět o tom, že za všechno, co se děje a bude dít, si můžeme sami, to bychom asi měli.

Autor: Eva Pallotto | sobota 25.12.2010 15:35 | karma článku: 38.10 | přečteno: 8770x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Média

Stisk Studentský deník

Dcery tvrdí, že jsem v pětačtyřiceti začal dělat youtubera, říká novinář Jindřich Šídlo

Svoji profesi dělá přes pětadvacet let a patří mezi novinářskou tuzemskou špičku. Nyní se přesunul k vizuální novinářské tvorbě a vytváří s kameramanem Tomášem Dusilem satirický pořad Šťastné pondělí pro portál Seznam Zprávy.

14.11.2017 v 22:04 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 470 | Diskuse

Tomáš Vyoral

JXD: další Reflexivní demokrat na baterky s totalitními choutkami

Zakažte Aeronet, ohrožuje naše děti! hlásá JXD z Refexu. Alternativci se alternativa zajídá a po vzoru svých "oblíbených" komunistů by konal "demokraticky" se stejnou parádou. A propos: marijánka "vaše" děti neohrožuje?

13.11.2017 v 11:11 | Karma článku: 40.23 | Přečteno: 2020 | Diskuse

Jan Bartoň

Senátor John McCain - apoštol politické korektnosti

Republikán John McCain byl v roce 2008 kandidátem Republikánů na prezidenta a prohrál s Barackem Obamou. Byl proti Donaldu Trumpovi během republikánských primárek roku 2016 a pracuje proti němu stále.

13.11.2017 v 8:05 | Karma článku: 30.80 | Přečteno: 726 | Diskuse

Pavel Ďuran

Podvody při volbách?

O co komu zase jde? Volby skončily tak, jak skončily, blíží se další, ty prezidentské, jejichž výsledek je opět předvídatelný.

11.11.2017 v 5:48 | Karma článku: 21.18 | Přečteno: 619 | Diskuse

Jan Bartoň

Jsem člověk, poněkud v tísni

Billboardová kampaň Člověka v tísni rozbouřila internetové diskuse podobně jako fotografie prvňáčků odněkud z Teplicko-Mostecka. Nebydlím sice v Praze či dalších „velkých“ městech, ale jsem z této kampaně poněkud v tísni.

10.11.2017 v 13:27 | Karma článku: 33.29 | Přečteno: 1127 | Diskuse
Počet článků 151 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8315
"Dokážu žít s pochybnostmi, nejistotou a neznámem. Určitě je mnohem zajímavější žít s otázkami, na které máme nejistou odpověď, než mít jisté odpovědi, které mohou být nesprávné. Mám jen přibližné odpovědi a různé stupně jistoty o různých věcech. Nejsem si absolutně jistý ničím, o mnoha věcech nic nevím - třeba o tom, zda má vůbec význam se ptát, jaký je smysl života a co taková otázka znamená. Budu o tom chvíli přemýšlet a když na to nepřijdu, budu prostě přemýšlet o něčem jiném. Nemyslím, že je nutné mít na všechno odpověď. Nemám strach z toho něco nevědět, být ztracený v podivném světě, kterému nerozumím a ve kterém nemám přesné určení - protože tak to prostě je, alespoň si to o něm myslím, asi. Nebojím se toho." / Richard P. Feynman/

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.