Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nemám ráda Švejka. Není vtipný, jen tragický a opovrženíhodný.

8. 11. 2010 9:06:00
Čtu všechno, i návody na pracím prášku. Ale nemám ráda horory a nemám ráda depresivní čtení. A jaká je nejdepresivnější věc, kterou jsem kdy četla? Bez přehánění „Osudy dobrého vojáka Švejka“.
      /kultura.idnes.cz/

Přísahám, ani jednou jsem se nezasmála.

A co mám za nejsmutnější? Že většině lidí ta knížka vtipná přijde. Jak si o sobě myslím, že mám smysl pro humor, tak Švejk mi přijde podobně zábavný jako vtipy o výši Hitlerova účtu za plyn.

Kdyby Hašek nenapsal nic než Švejka, dalo by se uvažovat o tom, že tento román je trefnou psychologickou tragédií, umělecky zabalenou do komediálního hávu pro zvýšení hrůzostrašného účinku díla. Něco jako vraždící panenky v béčkovým hororu.

Jenže Hašek nebyl psycholog a už vůbec ne filosof. Ano, podařilo se mu intuitivně trefit hřebíček přímo na hlavičku a odhalit cosi bytostně českého, jakéhosi Zeitgeista loženého v té naší kotlince (a v tom je to dílo jistě geniální). Ale naložil s tím nejbrutálnějším možným způsobem.

Možná tu knížku nechápu, protože jsem blbá. Tak jsem hledala, jak to dílo vykládají jiní.

Vedle prvoplánové oslavy dílka jako žánru ryze komediálního je asi nejběžnější názor, že „Osudy...“ jsou satirou o absurditě války. A že blbec Švejk je tím, kdo její nesmyslnost geniálně rozkrývá.

Jenže – a z toho mi jde hrůzou mráz po zádech - rozkrývá ... rozkrývá to, co předtím zavinil. A to je snad něco skvělého? No promiňte...

Není lidské vlastnosti, která by si zasluhovala většího opovržení, než je švejkovství.

Jak mrzká je nízkost všech těch malých českých vyčuránků, kteří se, podobně jako Švejk, snaží nad nesnází vyzrát, ne ji vyřešit. Co hůř, často jsou její příčinou, to však ale nevidí a nebo si nepřipouštějí.

Mnohdy vítězí. Mnohdy je ta jejich očůrávací strategie úspěšná. Dosáhnou svého tím, že ostatní uvedou v omyl, sebe zdánlivě zesměšní i když se ve skutečnosti berou smrtelně vážně. Své soupeře, ty se kterými nikdy neměli odvahu bojovat tváří v tvář, pak s drzostí sobě vastní považují za hloupé, že se očůrat nechali.

Nedávno jsem zaslechla, že švejkovství je to, co nás jako Čechy charakterizuje, co je většině z nás vlastní. A bylo to řečeno pyšně a nadšeně. Jako že to je kladná a obdivuhodná vlastnost. Jako že jsme ti, kdo si za všech okolností „nějak“ poradí... účel světí prostředky.

Prosím prosím, jen to ne. Že to není pravda? (!)

Autor: Eva Pallotto | pondělí 8.11.2010 9:06 | karma článku: 45.58 | přečteno: 23406x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Jaroslav Čejka

Pětatřicátníci, hoši jako květ!

Jméno nejčtenějšího českého básníka Jiřího Žáčka zná kdekdo. Ale už málokdo ví, že patří do básnické generace "pětatřicátníků", která byla po roce 1989 sametově zadupaná do země. Především kritiky, kteří na ni dřív pěli chválu.

19.11.2017 v 10:54 | Karma článku: 15.91 | Přečteno: 247 |

Karel Sýkora

Vladimír Kubáč – Úvod do hebrejského textu Starého zákona

Není to tak dávno, co Starý zákon byl pro mnohé knihou zavřenou a zapečetěnou. Dnes, kdy Starý zákon se začíná znovu otevírat díky i novému ekumenickému překladu Písma a začíná hovořit srozumitelnějším jazykem k naší generaci.

19.11.2017 v 7:54 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 90 |

Zdeněk Sotolář

Maturitní písemka aneb Rukou, nebo strojem?

Maturita je horkým tématem už řadu let. Jednou z (pod)otázek je maturitní písemka z češtiny. Jeden zpochybňuje témata, druhý zpochybňuje funkčnost funkčních stylů, třetí by naše „slohovky“ nahradil anglosaskými esejemi.

18.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 8.96 | Přečteno: 316 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Colostrum – dar přírody pro zdravý život

Setkal se s ním již každý hned když opustil matčino lůno a přisál se k jejímu prsu. Dříve než mléko sál látku obsahující imunoglobuliny, imunitní regulátory, růstové faktory, vitaminy, minerály, stopové prvky a aminokyseliny.

18.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 319 | Diskuse

Karel Sýkora

Předpoklady odborně udělané exegeze

Exegeze je kritické zkoumání jakéhokoli textu, zvláště ale náboženského, jako např. Bible. Samotné slovo exegeze znamená vytažení významu daného textu. A exegeta je pak odborník na exegezi.

18.11.2017 v 7:41 | Karma článku: 5.33 | Přečteno: 91 |
Počet článků 151 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8315
"Dokážu žít s pochybnostmi, nejistotou a neznámem. Určitě je mnohem zajímavější žít s otázkami, na které máme nejistou odpověď, než mít jisté odpovědi, které mohou být nesprávné. Mám jen přibližné odpovědi a různé stupně jistoty o různých věcech. Nejsem si absolutně jistý ničím, o mnoha věcech nic nevím - třeba o tom, zda má vůbec význam se ptát, jaký je smysl života a co taková otázka znamená. Budu o tom chvíli přemýšlet a když na to nepřijdu, budu prostě přemýšlet o něčem jiném. Nemyslím, že je nutné mít na všechno odpověď. Nemám strach z toho něco nevědět, být ztracený v podivném světě, kterému nerozumím a ve kterém nemám přesné určení - protože tak to prostě je, alespoň si to o něm myslím, asi. Nebojím se toho." / Richard P. Feynman/

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.