Nemám ráda Švejka. Není vtipný, jen tragický a opovrženíhodný.

8. 11. 2010 9:06:00
Čtu všechno, i návody na pracím prášku. Ale nemám ráda horory a nemám ráda depresivní čtení. A jaká je nejdepresivnější věc, kterou jsem kdy četla? Bez přehánění „Osudy dobrého vojáka Švejka“.
      /kultura.idnes.cz/

Přísahám, ani jednou jsem se nezasmála.

A co mám za nejsmutnější? Že většině lidí ta knížka vtipná přijde. Jak si o sobě myslím, že mám smysl pro humor, tak Švejk mi přijde podobně zábavný jako vtipy o výši Hitlerova účtu za plyn.

Kdyby Hašek nenapsal nic než Švejka, dalo by se uvažovat o tom, že tento román je trefnou psychologickou tragédií, umělecky zabalenou do komediálního hávu pro zvýšení hrůzostrašného účinku díla. Něco jako vraždící panenky v béčkovým hororu.

Jenže Hašek nebyl psycholog a už vůbec ne filosof. Ano, podařilo se mu intuitivně trefit hřebíček přímo na hlavičku a odhalit cosi bytostně českého, jakéhosi Zeitgeista loženého v té naší kotlince (a v tom je to dílo jistě geniální). Ale naložil s tím nejbrutálnějším možným způsobem.

Možná tu knížku nechápu, protože jsem blbá. Tak jsem hledala, jak to dílo vykládají jiní.

Vedle prvoplánové oslavy dílka jako žánru ryze komediálního je asi nejběžnější názor, že „Osudy...“ jsou satirou o absurditě války. A že blbec Švejk je tím, kdo její nesmyslnost geniálně rozkrývá.

Jenže – a z toho mi jde hrůzou mráz po zádech - rozkrývá ... rozkrývá to, co předtím zavinil. A to je snad něco skvělého? No promiňte...

Není lidské vlastnosti, která by si zasluhovala většího opovržení, než je švejkovství.

Jak mrzká je nízkost všech těch malých českých vyčuránků, kteří se, podobně jako Švejk, snaží nad nesnází vyzrát, ne ji vyřešit. Co hůř, často jsou její příčinou, to však ale nevidí a nebo si nepřipouštějí.

Mnohdy vítězí. Mnohdy je ta jejich očůrávací strategie úspěšná. Dosáhnou svého tím, že ostatní uvedou v omyl, sebe zdánlivě zesměšní i když se ve skutečnosti berou smrtelně vážně. Své soupeře, ty se kterými nikdy neměli odvahu bojovat tváří v tvář, pak s drzostí sobě vastní považují za hloupé, že se očůrat nechali.

Nedávno jsem zaslechla, že švejkovství je to, co nás jako Čechy charakterizuje, co je většině z nás vlastní. A bylo to řečeno pyšně a nadšeně. Jako že to je kladná a obdivuhodná vlastnost. Jako že jsme ti, kdo si za všech okolností „nějak“ poradí... účel světí prostředky.

Prosím prosím, jen to ne. Že to není pravda? (!)

Autor: Eva Pallotto | pondělí 8.11.2010 9:06 | karma článku: 45.59 | přečteno: 23451x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Jana Veselá

Vratislavické slavnosti 2019

VRATISLAVICKÉ SLAVNOSTI 16.8.2019 koncerty Michala Hrůzy, kapel Mirai a The Vintage Band. Zábavné aktivity / soutěže pro děti / dětská pohádková scéna - pohádka pro menší od 15:00, pro větší od 16:00. Komentované prohlídky v kostele

18.8.2019 v 11:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Karel Sýkora

Sir Nicholas George Winton zachránil děti před transportem do koncentračních táborů

Sir Nicholas George Winton, MBE zachránil v roce 1939 669 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království.

18.8.2019 v 7:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 |

Zdeněk Bárta

Akvabelák aneb dívka do chlapeckého sboru nepatří

Tak už je to tady! Nepřijetí dívky do chlapeckého pěveckého sboru není diskriminace. Tak rozhodl německý soud. Tento rozsudek jistě uklidní pana Nožičku a ostatní bijce proti "neomarxismu" a zachránce normálního světa...

17.8.2019 v 7:18 | Karma článku: 13.49 | Přečteno: 885 | Diskuse

Karel Sýkora

Milan Klapetek – Zvěst Starého zákona ve světle dějin Izraele

Země izraelská označovaná také Palestina nebo Země zaslíbená, je pro židovský lid posvátná. Biblické pojetí historie klade počátek národa do časů jeho patriarchů: Abraháma, Izáka a Jákoba.

16.8.2019 v 15:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 |

Karel Sýkora

Nejen pohanská náboženství „fungují“ na principu do ut des

Do ut des znamená latinsky, že dávám, abys dal. V římském právu je takto nazývaná forma smluv, kde jedna strana plní (poskytuje právo věcné — dare), aby druhá strana podobnou dávku poskytla.

16.8.2019 v 9:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |
Počet článků 151 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8365
"Dokážu žít s pochybnostmi, nejistotou a neznámem. Určitě je mnohem zajímavější žít s otázkami, na které máme nejistou odpověď, než mít jisté odpovědi, které mohou být nesprávné. Mám jen přibližné odpovědi a různé stupně jistoty o různých věcech. Nejsem si absolutně jistý ničím, o mnoha věcech nic nevím - třeba o tom, zda má vůbec význam se ptát, jaký je smysl života a co taková otázka znamená. Budu o tom chvíli přemýšlet a když na to nepřijdu, budu prostě přemýšlet o něčem jiném. Nemyslím, že je nutné mít na všechno odpověď. Nemám strach z toho něco nevědět, být ztracený v podivném světě, kterému nerozumím a ve kterém nemám přesné určení - protože tak to prostě je, alespoň si to o něm myslím, asi. Nebojím se toho." / Richard P. Feynman/

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz