Nejlepší agitace je žádná agitace

4. 09. 2010 22:47:16
Mám takovej trochu problémek – s dobrými úmysly a agitkami všeho druhu. Například - Píšu pro časopis „LUI“ a ten se vyhraňuje (nejen) jako ochránce práv homosexuálů. Jednak je pan šéfredaktor hodnej a zásadovej kluk, co to myslí dobře, a druhak je to přeci dobrá věc – aby všichni měli stejná práva a abychom se navzájem akceptovali takoví, jací jsme.
Ale no tak, dámy, nehádejte se! :-)
Ale no tak, dámy, nehádejte se! :-)/By Powerhouse Museum Collection/

Před pár dny mne oslovil kolega Homolka, že by byl skvělý nápad založit (nejen) Facebookovou skupinu pro ambiciózní holky a že je budem inspirovat k úspěchu v tomhle chlapským světě. A že já tam budu psát budovatelský články a že to bude fajn. Jasně.

Pak mě vztekne boží prostota islamofobiků a napíšu rádoby smířlivej článek o tom, že je blbost stahovat gatě, když brod je v nedohlednu.

Výsledek? Místo méně vášní - více vášní.

Úplně pokaždý, když skrz svět nakreslíte jakoukoli čáru, je to stejný.

Dokud tady nezačal kolega Hrebenar bojovat za práva postižených ani na vteřinku mnou nehla jediná negativní emoce. Vždyť jsem taky bývala „postižené“ dítě a v tom prostředí jsem vyrůstala. Jenže kolega napíše třeba i nevinnou noticku o západu slunce, a já už se čuřím. A přesto je mi jasný, že on to myslí dobře.

Já to taky myslím dobře. Roman Joch to naprosto nepochybně myslí dobře, Ross Hedvicek to myslí dobře, paní Voráčková to myslí dobře, Jarda Vopršálek to myslí dobře... To je dobrejch úmyslů, že by z toho jeden vyskočil z kůže.

A všechny, kdo to myslí dobře, ale úplně jinak dobře, ty nekompatibilní dobře strašně pruděj. A děje se co?

Místo, abychom se navzájem vyslechli a šli si každej dál za svým dobře, ta pruda nás radikalizuje. Obyčejní lidé se rázem začnou dělit na „heterosexuály“ nebo „homosexuály“, „ženy“ nebo „muže“, „pošahané multikultíky“ nebo „realistické konzervativce“, nebo kýho čerta... prostě skupinkuje se to až hrůza.

Ten, kdo o právech homosexuálů nikdy nepřemýšlel, neb je mu celá problematika srdečně putna, je pohledem na gay-pride na náměstí rázem nucen vytvořit si názor. Feministický výkřik frustrované Jarky jej nezbytně dovede k úvahám na téma duševní způsobilost bojovnic za práva žen a exaltované požadavky kolegy Hrebenara zase k přemýšlení nad jejich úměrností.

Když právní bitvy byly dávno vybojovány, je kontraproduktivní pokoušet se hlásat, že všichni by měli homosexuály, ženy, rasově a nábožensky jiné a blablabla brát jako sobě rovné. Jako... je to určitě "hezký a dobrý" - Ale... kdo to tak bral, ten to tak už bere, kdo to tak nebere, ten to tak brát nezačne a kdo se tím nezabýval, ten se nutně naštve, že se tím najednou musí zabývat. Logicky.

Chytří tohle vědí a znají heslo „lidu hry“. Proto nám politici a média periodicky předhazují neřešitelné kvizy typu pro-life pro-choice, eutanázie, pedofilie, rovnost vs. stejnost pohlaví, práva minorit apod.... A my pilně skáčem na lep a nutíme se vytvořit si na věc názor, jako by to snad bylo možný.

Jednodušší hlava se zařadí do toho či kterého názorového proudu a fakt, že i ti hoši a holky na druhý straně mají taky pravdu, statečně nevnímá, aby si nekomplikoval život.

(Jak legračně bezradní v tom jsme napovídají statistiky - u většiny pravo/levých problémů se téměř zázračně vždy rozdělíme na dvě téměř přesné poloviny...)

Když nás na americké vejšce nutili sepsat nějaký názor, vždycky jsem se bavila tím, že jsem si k problému sepsala eseje nejmíň tři – každou náležitě podloženou a každou přesně opačnou k těm ostatním.

Argumentovat je totiž tak trapně snadný. Obhájit jakýkoli názor je směšně jednoduchý. Agitovat PRO anebo PROTI čemukoli je svým způsobem nedůstojný. Je to nefér hra, která nás jen rozděluje a všechna řešení, která eventuelně přinese, jsou ta nejhorší ze všech možných.

Ale dá se to vůbec dělat nějak jinak? Když napíšete článek a nevyhraníte se v něm, jen těžko se doberete nějaké pointy – vím, o čem mluvím, dělám to stále. Vždycky musíte nechat spoustu argumentů stranou, aby vám z toho vylezlo kompaktní „něco“. Když to neuděláte, dopustíte se stylistických zločinů a čtenáře jen naštvete – on se totiž vyhraňovat chce, protože ani on to mnohdy jinak neumí.

Je to ale nutný? Nebylo by lepší, kdybychom my všichni přestali tu vymezovací hru hrát, kdyby psavci psali o všech aspektech diskutovaného, čtenáři o nich byli ochotní přemýšlet a zarputilí agitátoři vymřeli na nedostatek témat?

Správně jste pochopili, že tohle je jediný můj článek, který nemůže mít pointu. Tak vám místo ní alespoň popřeji hezký večer.

Autor: Eva Pallotto | sobota 4.9.2010 22:47 | karma článku: 32.32 | přečteno: 4573x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 97 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 8.44 | Přečteno: 239 |

Michael Laitman

Odhalení tajemství Knihy života

Jeden mudrc kdysi řekl: „Člověk musí získat jak vědomosti, tak moudrost.“ Na otázku, jaký je mezi nimi rozdíl, odpověděl: „Vědomosti se získávají čtením knih, moudrost se získává čtením knihy, kterou jsi ty sám.“

28.3.2024 v 4:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Tadeáš Firla

KSČM a Jan Ámos Komenský

Myslím, že politické, nebo náboženské symboly mají veliký význam a pro některé lidí hodně znamenají. Dnes jsem si všiml dvou. Vedle sebe ve skříňce - logo KSČM a portrét Jana Ámose Komenského. Je to změna mysli, nebo pouhá fraška?

28.3.2024 v 1:25 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 142 | Diskuse

Václav Kunft

Krásná česká královna Viola Těšínská.

O Viole Těšínské je zoufale málo písemných zmínek. Není divu, nebyla příliš významná a manželkou panovníka byla pouze rok. O to víc může pracovat fantazie.

27.3.2024 v 15:05 | Karma článku: 15.05 | Přečteno: 350 | Diskuse
Počet článků 151 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8483
"Dokážu žít s pochybnostmi, nejistotou a neznámem. Určitě je mnohem zajímavější žít s otázkami, na které máme nejistou odpověď, než mít jisté odpovědi, které mohou být nesprávné. Mám jen přibližné odpovědi a různé stupně jistoty o různých věcech. Nejsem si absolutně jistý ničím, o mnoha věcech nic nevím - třeba o tom, zda má vůbec význam se ptát, jaký je smysl života a co taková otázka znamená. Budu o tom chvíli přemýšlet a když na to nepřijdu, budu prostě přemýšlet o něčem jiném. Nemyslím, že je nutné mít na všechno odpověď. Nemám strach z toho něco nevědět, být ztracený v podivném světě, kterému nerozumím a ve kterém nemám přesné určení - protože tak to prostě je, alespoň si to o něm myslím, asi. Nebojím se toho." / Richard P. Feynman/

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...