Ženy

si myslí, že je lepší žádný otec než špatný. Děti si myslí, že je lepší špatný otec než žádný. Co si myslí děti ženy vesměs  vůbec nezajímá, protože ony přece mnohem lépe vědí, co je pro ně dobré. Neznám skoro nikoho, kdo by neměl se svým otcem v problémy, ale drtivá většina z nich si život bez něj nedokáže vůbec představit. Většinou nechybí pouze těm, kteří ho nikdy nepoznali.

Re: Ženy

V nazvu blogu je slovo "realita". A realita je taky to, co popisujete Eva Pallottto, lepsi "spatny otec" nez zadny. Nazyva to "pragmaticka realita" a ta se nerovna ideal.

Proc to nechapete? Nikde se nepise, ze se otec nema konat. Ale v blogu se kona, zermatky vychovavaji deti bez otcu, kteri se o potomky nezajimaji. A to je proste pravda.

Takovouhle bych si domů nepřivedl.

Hloupý chlap, který by si vzal ženu, co považuje otce za zbytečného nebo přímo za přítěž.

Takový skončí jako platič alimentů, co své děti může vidět leda tak jednou za měsíc o víkendu, to je jisté.

realita je smutná

Odposlechnutý rozhovor mezi mým synem a jeho kamarádem:

Kamarád (dále jen K): Ta klimakterička mě už zase vyhodila z domu!

Můj syn (dále jen S): ?

K: Pořád se jí na mě něco nelíbí! Furt má kecy, prej ukliď si v pokoji, najdi si brigádu, studuj...! Jak to, že nechodíš do školy!

K. vyhodili už z několika škol, otec s nimi nežije, matka na něho nestačí a sama bojuje s nedostatkem peněz, svými zravotními potížemi a synovou ignorací. Chce, aby se kluk konečně postavil na vlastní nohy a přestal si z ní dělat služku. Stav vygraduje do konfliktu, po němž je chlapec vyhozen z domu, aby jej maminka zase po několika týdnech vzala domů. Situace se pak opakuje za pár měsíců znovu. Takových případů vidím kolem sebe několik, jsou si nápadně podobné i s tou absencí otce v rodině. Chlapci převažují, ale zmítá se v tomhle srabu i několik dívek.

Re: realita je smutná

Sama nevím, jak bych na své syny sama stačila bez manžela. Možná bych to ustála, ale rozhodně bych nebyla na tom tak dobře (zdravotně, finančně, lidsky) jako jsem teď.

Nerada to píšu, ale tady se musím přiklonit k názoru těch diskutujících, kteří tvrdí, že nemáte ani ponětí o tom, co tu píšete.

Tak jsem se dočetl, že autorka je bezdětná.

Vaše názory, slečno, nemají vůbec žádnou cenu.

Je to jen takové žvanění někoho, kdo nemá nejmenší tušení, o čem to vlastně žvaní.

To je jako když pětileté dítě mudruje o tom, která whisky má říznější chuť.

Re: Tak jsem se dočetl, že autorka je bezdětná.

Taky mi to tak připadá. Asi bych jí měl seznámit s mým, nyní už dospělým synem, kterého jsem od jeho 7 let vychovával sám, maminka se s ním setkala několikrát do roka. Ten by jí asi nejlíp vysvětlil, jak to funguje, když je dítě vychováváno bez ženského hysterčení a vyžadování plnění (fuj, to zní hrozně ) nesmyslných požadavků.

Je nádherné, jak se dělají a používají průzkumy

Autorko, píšete o průzkumu vztahů lidí k otcům. A výzkumníci se na to ptali mladých lidí na prahu dospělosti. Co myslíte, jak by dopadl stejný průzkum, kdyby stejnou otázku položili padesátníkům?

Podobně - ptejte se na názor na školu žáků v druhém týdnu první třídy, pak v půlce devítky a potom třeba ve 40 letech. Můžete předpokládat, že dostanete shodné výsledky? A které budete brát za spolehlivější?

Re: Je nádherné, jak se dělají a používají průzkumy

Pocity lidí se s věkem hodně mění, to máte určitě pravdu. 

Co já si pamatuju, tak závěje v zimě bývaly vyšší, melouny sladší a v létě nebývaly takový vedra... To, že si časem pamatujeme spíš to dobré, než to špatné, to ale snad nijak nesnižuje, když to v nějakém jiném čase cítíme a vnímáme jinak - aktuálně a intenzivněji.

Rozhodně bych pocity těch dětí nezavrhovala a nesnižovala s tím, že jsou ještě mladé a blbé, a že jim to "dojde" s věkem. Kulajda jim dojde. :-) Jen se hrany obrousí. Běžný jev, stařecká skleróza.

A jaké je poučení z tohoto článku?

Jednoznačné: muži, vyhýbejte se ženám, které by s vámi chtěly zplodit dítě. Stejně vás od něj odeženou, jakmile ho budou mít, protože dítě vás nepotřebuje a ty ženy vás potřebují jen na alimenty.

Re: A jaké je poučení z tohoto článku?

Ale to je přeci nesmysl. Každá svéprávná matka, která bude mít za otce dětí muže hodného toho označení, se ho bude držet zubem nehtem.

Problém je prostě ten, že *ideálních* otců je výrazně méně, než otců faktických. Stejně jako matek.

Nakonec

jsem se rozhodl reagovat. Nebudu reagovat na názor autorky, ani lecisatka (doufám, že jsem si to zapamatoval dobře ), který se v tom líp orientuje. Nevšiml jsem si, že by pan Furst psal o ideálním otci, jen že je jeho role nezastupitelná. To je snad pravda. Nebo ne? Psal, že by měla být rodina úplná, nic o ideálním otci nebo matce. Nikdo neobhajuje otce, který pije a svou ženu bije. Takoví přece nejsou všichni. Vydržet s partnerem i s nějakýma chybama by jaksi taksi mělo jít. Kdo je ideální?

O tom si myslím, že Vlastík (doufám, že promine za to oslovení ) psal.

Re: Nakonec

To ano, ale tyhle idealistické překrásnosti mají jeden drobný problémek - jsou de-facto nerealizovatelné. Což už tak nějak je problém ideologického vidění světa (nejen křesťanského). Prostě jsem měla pocit, že by měl zaznít i jiný úhel pohledu, toť vše.

Pana kolegu a jeho názory respektuji; on určitě pochopí, co jsem tímhle příspěvkem měla na mysli.

Postřeh ze života

Tatínek je v rodině nutný jako příklad toho, jak se rozumný muž k rodině nemá chovat. Zajímavé na tom je, že zatímco chlapečci do puberty jasně vidí jeho chyby, v dospělosti, zvlášť když se ožení, se většinou chovají úplně stejně jako jejich otec. Holt příklady táhnou

Re: Postřeh ze života

No a copak s maminkami je to jiné?

Pokud se muž rozhodne chtít střídavku,

zcela jistě a nepochybně i on k tomu má závažný důvod. Viz děti v psychiatrických léčebnách, které jejich matky popouzí proti otcům. Ti dobře vědí, že by tomu střídavá péče zabránila, proto o ni usilují

Re: Pokud se muž rozhodne chtít střídavku,

Pisete nesmysly. Prave tihle otcove chteji stridavou peci, ale AZ SE ROZVEDOU. Pred tim nic. V clanku nejde o rozvody.

otcové to mají těžké

No jasně, že většina synů má chuť svýho fotra zabít, jak jinak by byl objeven oidipák, že. Myslím, že kouzlo vlastního otce právě spočívá v tom, že si na něm chlapec odbyde všechny ty pokusy a pak jde teprv poučený do světa. Tatínek je velmi nevděčná a složitá role, skoro si myslím, že to mají tatínkové těžší než maminky. Každej tatínek, kterej to s dětičkami (a tady myslím spíš chlapečky) a s maminkou vydrží až do konce, je vlastně hrdinou a zaslpoužil by vyznamenat. Vydržel, přestože zcela pochopil a prožil marnost svého jistě dobře míněného výchovného snažení.

Otec je pro kluky nutnej, to je má zkušenost.

Re: otcové to mají těžké

Hurá Můj táta je hrdina