Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

CHYREN

... a tak jest, pravila Vodnářka.

Od té chvíle pejsek potkal kočičku  a zplodili kočkopsa, prasátko potkalo ptáčka a zplodili prasáčka...koníček potkal kuřátko a zplodili kuňátko...,ale ouha! Kuny taky zplodily kuňátka..čuňátka šišlaly a taky si někdy místo čuňátka říkali kuňátka..a tak se z toho světa stal neuvěřitelnej bo...( nepořádek). R^[>-];-D

0/0
20.1.2011 13:33

Gmur

uvodni scena je pro me

absolutne silena.

0/0
27.12.2010 9:09

Hufo

dneska se pohrdá ověřenými metodami

páč jsou "starý" a proto tolik problémů. kdysi na to byla i knížka, jaký máte mít metody na nás, neposlušný mužský (v názvu bylo něco se štikou) :-) bylo tam např. že správná ženská se má naučit svoje nápady vnutit chlapovi tak, aby si myslel že to napadlo jeho a je to skvělá myšlenka a jsou pak spokojený oba. ona že si to prosadila bez hádky a on, jak je geniální. staletí platilo, že chlap je hlava rodiny a ženská tím krkem co tou hlaví točí a dneska to stejně jinak nebude. jenže dneska lidi chtějí všechno hned, a bez námahy a kompromisů.

život se prostě musí brát s trochou cynického nadhledu, jestli se má přežít.

0/0
21.12.2010 23:02

zouk

Pod krkem

není třeba držet, to rozhodně souhlasím, že je to ubohé..ale zároveň přiznávám, že se mi občas málo daří být tak úžasně nad věcí a v pohodě, jak se píše v článku...kdyby to bylo tak jednoduché, tak bysme si vážně nemuseli takhles stýskat kámoškám, psychologům, našim vrbám. Jsem teď sama na křižovatce a nevím, jakou cestou se dát, protože ve vztahu nejsem spokojená, ale nerozhoduju se už jen sama za sebe, máme 2 děti a věřte tomu nebo ne, zdá se mi, že by to bylo dost sobecké, kdybych si řekla: no není to to, co jsem si v životě přála, zbalím se a jdu. Souhlasím s Vaším článkem a v tom, jak by měl vztah dvou lidí vypadat....ale málo z nás na začátku vztahu skutečně ví, v co se vztah vyvine za pár let. Taky jsem myslela, že ten můj muž je ten nejlepší na světě, ale nějak se časem ukazuje, že si nemáme co říct....a to by nás před pár lety ani nenapadlo....teď máme manželství, máme děti a co dál?? Neztěžuju si, nekňourám, musím si to vyřešit sama - jen vězte, že vše má rub a líc.....

0/0
20.12.2010 8:47

Eva_Pallotto

Re: Pod krkem

Děkuji Vám za příspěvek. Naprosto chápu, o čem mluvíte, máte pravdu. Kéž by to bylo jednoduché. :-(

Ono ani nejde o to, že by se měnili jen naši partneři, v čase se měníme i my a občas je vážně neodhadnutelné, kam ty změny povedou - a nepravděpodobné, že se budeme oba měnit zároveň a stejným směrem. Prožívám to taky, ale naštěstí nemám děti - a když člověk rozhoduje jen za sebe, tak máte naprostou pravdu, je to mnohem jednodušší.

Moc Vám přeji, aby se to nějak srovnalo a také hezké Vánoce. Opatrujte se. EP

0/0
20.12.2010 11:05

pidla

No ano,

jenže na vámi popsaný postoj k životu a partnerství musí být velice zralý, sebevědomý jedinec, který se má rád a umí žít i jen sám se sebou...:-)

0/0
16.12.2010 12:23

Ježikača

ale jo,

pokud ti dva jsou odpovědní jen za sebe, je nesmysl setrvávat v šíleném vztahu. ale jde-li o manželství, bývá těch zainteresovaných více a ne všichni se o sebe mohou postarat. pak je třeba balancovat spoustu věcí. to už je vysoká matematika.

0/0
9.12.2010 16:06

Flamengo

Souhlas

Naprosto souhlasim . Bohuzel nekdy neni tak jednoduche vztah ukoncit z ruznych duvodu .

0/0
1.12.2010 16:01

Hanka Novotná

Konečně pár vět,

pod které se moc ráda podepíšu.:-)R^

0/0
1.12.2010 14:41

Roman Potoczný

K podobnému pohledu na vztahy ...

... je zapotřebí tolerance, nadhled, zkušenost (nejlépe nějaká špatná z minulosti), jistá hrdost, či znalost své "ceny" a inteligence a jistě by se ještě leccos našlo, co ukňouraní jedinci, z různých důvodů, postrádají ... S článkem naprostý souhlas, neboť jej chápu jako rozumnou úvahu, nikoliv (jak někteří v diskusi) jako recept na život ve vztahu ... ten si, přirozeně musí najít každý sám a pokud jej baví se s partnerem držet navzájem pod krkem, tak je to jen jeho věc ... :-)R^ ... PS: Osobně bych vymyslel asi mnohem zajímavější místa, kde držet pevně svou partnerku, než pod krkem ... :-) ...

0/0
1.12.2010 11:24

Eva_Pallotto

Re: K podobnému pohledu na vztahy ...

Třeba za kotníky?

Řetězem? U plotny? ;-D

0/0
1.12.2010 12:53

alex hart

Re: K podobnému pohledu na vztahy ...

Hmm.. no to by taky šlo, ale zase to není tak rajcovní jako jiná místa.

.

0/0
1.12.2010 13:40

alex hart

Re: K podobnému pohledu na vztahy ...

Třeba u žehlícího prkna... nebo tak... ;-D

0/0
1.12.2010 13:42

alex hart

Re: K podobnému pohledu na vztahy ...

To máte pravdu, Romane,

postoj samozřejmě není recept. A věčné stěžování si na partnera kamarádům a kolegům jistě není dobré. To že si řada lidí nestěžuje, ale vůbec nic nevypovídá o tom, jaké problémy doma řeší, a "jak pevně drží svého partnera pod krkem". Jistě je dobré mít svou hrdost a znát svou cenu. To samozřejmě. Říkejte to ale ženě se třemi čtyřmi dětmi, jedno z nich trvale postižené,  která žije s alkoholikem a násilníkem.

.

Nebo třeba jiné, která je jen s docela obyčejným hulvátem a primitivem (jakých jsou u nás desetitisíce), který ovšem o rodinu pečuje. Podobně by se daly vytipovat i příslušné ženy.  Jo pokud vztah funguje jako zábavní, není co řešit. Pokud nejsem úplný zoufalec, rozejdu se raz dva.  Pokud mám závazky, jsem odpovědný a život mě k tomu třeba ještě nějak skřípne (a to se může stát kde-komu), tak už si obvykle tolik nevyskakuju. A jen málo lidí potom má tu sílu si udržet svou hrdost, cenu, atd., když jde třeba i o ty děti, o strach co bude dál, atd. 

0/0
1.12.2010 14:15

alex hart

Re: K podobnému pohledu na vztahy ...

A tak mi nezbývá než si vzpomenout na Švejka, kterého má paní Eva tak "ráda": 

.

Nemůže bejt prostě každej chytrej, ...  šikovnej a hrdej, a mít skvělé rodinné vztahy... atd...

0/0
1.12.2010 14:19

SYETEY-KOTZOUR

karma

asi mátě holt šťastnější povahu, než ti ostatní ukňouraní jedinci;-)

0/0
30.11.2010 16:45

alex hart

Re: karma

Tak ufňukance nesnáší asi nikdo, ať už jsou jakéhokiliv pohlaví. Teď jde ovšem o to, co paní Palloto vlastně popisuje. Zda to, že si někteří lidé neustále musí na něco stěžovat, tedy i na partnera, partnerku, což považuji nejen za neslušné, ale vysloveně hloupé, protože se člověk zbytečně veřejně obnažuje. Možná ještě tak ve slabé chvilce mezi nejbližšími přáteli, ale asi těžko jen tak někde kolegům v práci...

.

A nebo zda je řeč o tom, že některé vztahy prostě nefungují tak harmonicky a hladce jako jiné. Jenže na to já namítám, že kromě toho že lidé jsou různé a mají taky dost rozdílné zvyklosti, tak taky navíc každý vztah prochází určitými etapami vývoje. Někdy je pečování partnera milé, jindy může hodně štvát. A tak dále, variant a důvodů může být nespočet. Tím neobhajuju ani blbce, zoufalce, ani hulváty. Jen chci říci, že posuzovat cizí vztahy zvenku může být dost zavádějící, byť by mi to vyprávěla sebe barvitěji "kamarádka" u kafe.

0/0
1.12.2010 14:00

alex hart

Re: karma

A potom někdy taky může i dost drsně vypadající vztah být ryzejší a férovější než ťuťuťu ňuňuňu plné žárlivé zamilovanosti. Já totiž ani nevím, zda jsou ty stížnosti některých ufňukaných až tak relevantní. Oni si prostě něco vyventilují, že nás zatáhnou do svých problémů, uleví si a už o tom možná ani neví, zatímco my píšeme blogy a diskutujeme. ;-D I to je jeden možný pohled na věc.

0/0
1.12.2010 14:00

Eva_Pallotto

Re: karma

Pravda. Naprostá.

Ale ono se nejedná jen o "fňukání", to dovedu pochopit, však sama taky občas kňourám. Co mě ale znepokojuje jsou spíš takový ty historky sdělovaný jen tak mimochodem... Co si ti partneři navzájem provádějí a přijde jim to "normální".

Jako "normální" to asi je, neb nikomu do toho nic a když je něco "běžný", má to sklony tvořit nějakou "normu"... ale vždycky, když si něco takovýho vyslechnu, tak zírám. Jako že je to vůbec možný.

Well... je to o rozdílný životní zkušenosti. Někomu by asi taky přišlo totálně ujetý jak žiju já, mě zas přijde ujetý, jak žijou někteří jiní :-))))

A od toho jsou tady ty blogy, abychom ty svoje úplně rozdílný pohledy na svět (když se nám to chce psát a číst) sdíleli. :-)

0/0
1.12.2010 14:11

alex hart

Re: karma

Je to už přes 20 let, co jsem ještě za totality po VŠ pracoval v jenom národním podniku. Ke koloritu socialistické práce tehdy patřilo nadávat na všechno. Tedy i na rodinu. Mě připadalo zvláštní, že se s tím lidé tak ochotně chlubí a veřejně přiznávají svůj neúspěch. No taky jsem byl relativně mladej a taky čerstvě ženatej myslel jsem si, jak všechno vím a jak všechno snadno dokážu. Ale kvůli tomu to nepíšu. Měli jsme tam jednoho kolegu lidového vypravěče, dneska by se řeklo baviče. A ten nevynechal jednu příležitost, a při každé sešlosti, oslavě narozenin a pod. vykládal své historky, včetně těch ze svého rodinného života. Vždycky to byla náramná sranda, až do té doby, kdy jsme měli denně barvité reportáže jeho předrozvodové, rozvodové a posléze i porozvodové fáze.

.

Ale kdybyste chtěla, abych vám vylíčil svoje ujetosti, tak sorry, ale já přeci jen nejsem zase tak velký extrovert jako onen kolega-vypravěč. A takových je nás asi dost hodně, a tak spousta věcí zůstává skryta.

0/0
1.12.2010 14:32

alex hart

Re: karma

P.S.

Stručně by se dalo místo toho mého plkání nahoře říci, bacha na výběrový efekt.

0/0
1.12.2010 14:34

Ježikača

Re: karma

ano. taky mě děsí intimní informace sdělované skoro cizími lidmi. pokud tedy nejsou  sťatí. pak trochu míň.

0/0
10.12.2010 16:34

Ježikača

Re: karma

asi tak. navíc se všichni průběžně měníme. dva naprosto sourodí jedinci mohou být po dvaceti letech každý jinde (pokud nemají totožné zážitky a na ně totožné názory). někdy to může být nesnesitelné. také záleží na hodnotách. pro někoho pomyšlení na rozvod prostě neprojde trávicím traktem. ne ze zbabělosti, prostě má pocit, že se to nedělá.

0/0
9.12.2010 16:04

alex hart

P.S.

K tomu co jsem popsqal dole bych ještě dodal jednu věc. Pokud máte pocit, že jste pěkná, že se po vás chlapi ještě ohlédnou, že kdyby šlo do tuhého, že si snadno najdete jiného chlapa, že vám v životě vše dobře vychází, že na tom nejste finančně špatně, a že máte schopnosti k tomu, si to takto zařídit i nadále, pak věřím, že svého chlapa pod krkem moc pevně nedržíte.

.

Je však mnoho žen, které tuto sebejistotu nemají a tak se (ať už úmyslně nebo spíše nevědomky) za své nejistoty mstí svému pratnerovi. Ostatně pro muže to myslím platí taky. A teď mi řekněte, co s tím chcete dělat? A jestli patříte spíše k té prřvní skupině, tak mi řekněte, čemu na tom chcete rozumět.

.

Ale to neznamená, že že časem neporozumíte. Ono to postupně přijde. Děti, starosti, zdraví, možná i peníze... Možná i další věci... Pak teprve něco říkejte a suďte...

0/0
30.11.2010 16:23

Eva_Pallotto

Re: P.S.

Chápu, jak to myslíte.

Ale nesoudím, na to nemám dost životních zkušeností... jen se svěřuju, že to prostě nechápu, že je mi to líto, že je mi z toho smutno a že vlastně nevím, co lidem v takové situaci poradit (mám takových párů kolem sebe až děsivě moc...).

S tím sebevědomím souhlasím. Ale to, podle mne, nejde hledat nikde jinde než v sobě. Taky nejsem žádný chodící sebevědomí. (ač to tak z mých článků občas může působit) - ale naučila jsem se hodně. Myslíte, že mne také nezmítají pochybnosti o sobě samé? No, ode zdi ke zdi. :-) Dříve jsem si o sobě myslela, že jsem ošklivá, tlustá a blbá. Dnes se k tomu občas přidá i "stará". Nedokázala jsem sama jít ani do kina a bývala jsem celá ve smyku z toho, že mě vůbec někdo "chce". Pak mi ale došlo, že když nebudu mít sama sebe ráda takovou jaká jsem, že mě dost těžko takovou bude mít rád i někdo jiný (klišé, vím, ale je to tak). Naučila jsem se, že jsou věci, ve kterých prostě nejde dělat kompromisy- ať to v tu chvíli bolí jak to bolí(pokr)

0/0
30.11.2010 17:35

Eva_Pallotto

Re: P.S.

... protože později by to bolelo ještě víc.

Možná žiju v omylu, ale v mém životě funguje, že lidé se ke mě chovají přesně tak, jak jim já dovolím. Dokud jsem nenašla jakousi "elementární sebeúctu", těžko jsem mohla čekat, že ji ke mě bude mít kdokoli jiný.

Jen těžko lze mít k partnerovi respekt, když ho člověk nemá sám k sobě.

Co teď píšu mi přijde děsně klišoidní .... ale tak nějak to prostě cítím.

Dost možná, že mě časem pragmatická realita přetáhne bičíkem po čumáku, a že zjistím, že tak jak si to maluju to nefunguje... Možná.

0/0
30.11.2010 17:42

motylek_02

Re: P.S.

:-)R^. Opravdu zalezi jak si clovek vazi sam sebe. Oni ti manipulatori citi ze tu psenka nepokvete a realizuji se jinde, kde maji prostor. No a na Vas pak zbydou Ti fajn. :-)

0/0
30.11.2010 17:59

alex hart

Re: P.S.

No to máte určitě pravdu. Svým postojem určíte ve vztahu velmi mnoho. A eliminujete určité partnery a naopak připustíte jiné (myslím to obecně).

.

Jen si myslím, že i ten bičík po čumáku jednou musí přijít. Ne, že bych vám něco špatného přál. Ale je to prostě zákon pravděpodobnosti. Už jen když přijdou děti, tak i když je vše OK a vy máte jen samý důvod k radosti, tak je to současně i starost, která partnery teprve prověří. Nebo spíš začně prověřovat. A jsou i jiné věci. Tak nějak jsem to celé myslel.

0/0
1.12.2010 8:47

motylek_02

Re: P.S.

8-o. Ono totiz, s timto postojem najdete sobe podobneho partnera v kazzdem veku. A dokonce je vysoka sance, ze par zustane spolu.

0/0
30.11.2010 17:57

alex hart

Partner i do nepohody -1-

Milá Evo,

Vaše blogy se mi dobře čtou, ale některé vaše závěry mi připadají trošičku z jiného světa. Kdysi se při uzavírání manželství říkalo: Dokud vás smrt nerozdělí. To bylo ovšem v době, kdy manželství sloužilo především k tomu, aby se na svět přivedla a vychovala další generace lidí a to bez ohledu na to, jak hrozná bída kdy byla a koho potkala. Manželství nebylo zábavním podnikem, ale spíše závaznou smlouvou o spolupráci. Dnešní pohled, a vidím, že i ten Váš je ovšem dost odlišný. Pojďme tedy do současnosti...  

.

Samozřejmě, že nemá smysl svého partnera (partnerku) předělávat. Kolik jen žen a kolik mužů má však ve skutečnosti ten pocit, že si svého partnbera převychová a předělá k obrazu svému? A kolik lidí přijde (sice někdy dost pozdě) na to, že to takto moc dobře nefunguje. Stejně tak je nevhodné řídit a šéfovat své manželky a manžely. Až potud bych s vámi dost souhlasil.

0/0
30.11.2010 16:06

alex hart

Partner i do nepohody -2-

V čem nesouhlasím je to, že zdaleka ne všichni jsme lidé ideální a ne všichni si sami na sobě dostatečně uvědomujeme své chyby, které však tak snadno a tak dobře vidíme na druhých. Až potud by se vše dalo řešit nějakou osvětou a tréningem komunikace mezi partnery (pokud jsou toho ovšem schopni).

.

Zapomínáte ovšem na těžko změnitelné odlišnosti partnerů, které se jen tak snadno odstranit nedají, na zlozvyky, lenost, neochotu, sobectví a další "skvělé" vlastnosti, které konflikty v manželství přímo generují. A které se díky dnešní výchově čím dále tím více vyskytují.

 

A to nemluvím o takových věcech jako jsou zásadní problémy zdravotní, nedej bože zdravotní problémy vlastních dětí, nebo dokonce dlouhodobá péče o zmrzačené nebo mentálně poškozené dítě. Pokud takto postižení manželé spolu vydrží, tak i když si to nepřiznají a i když se snaží si vycházet vstříc, tak jejich život není žádný med a žádná sranda.

0/0
30.11.2010 16:06

alex hart

Partner i do nepohody -3-

O takových banalitách, že po padesátce to i při relativním zdraví z různých důvodů stojí za houby, něco neustále bolí, atd. nebo to už ani v posteli není to ono (ať už z jakéhokoliv důvodu) a tak by se dalo taky pokračovat dlouho. Nemluvě ani o všelijakých problémech typu ponorková nemoc, apod.

.

A to se mají všichni tihle lidi jen tak mýrnix týrnix rozejít, jako by se nechumelilo, když je pojí společná rodina (myslím děti, a třeba i vnoučata), společný majetek, společné zážitky atd.? A v mnoha případech jde také o to, že se o sebe na stará kolena potřebujete opřít a každý jiný se na vás vykašle. Mnohdy i vlastní děti. Ono to pak není tak snadné, jako když je vám 30, víte?  A i v těch třiceti je něco úplně jiného, když se rozhodujete jen za sebe, a nebo i za děti, které jste už stihla zplodit. Nebo to snad vidíte jinak?  

0/0
30.11.2010 16:08

marlow

Re: Partner i do nepohody -3-

Ja myslim ze si neprotirecite. Problemy v zivote ma kazdy, rozdil je jak k nim pristupuje. Pokud si jeden (jakkoliv nenapadne) vynucuje pomoc partnera tak ji mozna dostane ale za cenu negativnich emoci a ty se jednou projevi. Pokud je vzjemna podpora dobrovolna nemusi byt problemy prekazkou vztahu.

0/0
30.11.2010 16:28

Eva_Pallotto

Re: Partner i do nepohody -3-

Souhlas.

0/0
30.11.2010 16:43

petrhajek.blog.idnes.cz

v zásadě souhlas , ALE...

to, co jsi popsala platí v ideálním světě mezi ideálními lidi. Většina lidí (kromě mě, samozřejmě) ideální není. Tudíž nereagují vždy optimálně, mají emoce, sem tam zkraty a blbé nálady, občas jsou vztahovační... a tohle je základ problémů, které, neléčené, se mohou dostat do stavu, co popisuješ. Tipnul bych si, že nejčastěji je to nedostatky v komunikaci - jeden partner si něco "vysní" ve své hlavě a pak to bere jak realitu a těžko se to vyvrací. je to jako konspiračních teorie: drobné a nepatrné náznaky se složí do "jasného obrazu". Bohužel ten je jasný jen pro autora a velmi často naprosto nesprávný. Přitom by stačilo včas jen o věci prohodit slůvko.

A v jedné věci mám pocit, že je to naopak - mě příjde, že obecně (i když ne oficialně) se spíš propaguje single stav a rodina s ebere jako přežitek.

Jinak hezky napsáno R^

0/0
30.11.2010 13:40

Kolumbo

Tak vy byste

do muslimské společnosti asi nezapadla. A to je dobře. Aspoň tu  je někdo, komu islamizace a propaganda islámu, která má v našich "médiích" otevřený prostor nemůže být fuk.

0/0
30.11.2010 13:33

honda_mrkos_pajdusakova

A tak je to hezký,

když má někdo v tomto věku takové  ideály, neochvějně v ně věří a stále ještě mu je ještě nikdo nepošlapal. Nebo jsou to jen zbožná přání? ;-) Nebo je Váš manžel (počítám, že žijete v klasické rodině a máte aspoň nějaké děti - jinak nemá smysl Váš článek vůbec brát v potaz) Vaše jednovaječné dvojče? Nebo jste doma všichni z umělý hmoty? Nebo Vám slovo emoce vůbec nesmí přes práh?

Nebo prostě jenom naznačujete, jak jste dokonalá? Pozor, i dokonalost se omrzí...

0/0
30.11.2010 10:46

martin13

Já to mám jednoduché

manželka mi jasně sdělila, že pokud budu zlobit a neposlouchat, tak se mnou zůstane. Tak jsem hodný a není důvod, aby odcházela..

Jinak efekt zrcadla vidím, že funguje! Zatím každý diskutér je rozumný, nežárlí, domluví se atd.. Proto přiznávám, že já občas žárlím, občas nejdu na operu a dostanu pěkný nátřesk (slovní), nákupy nesnáším, ale kdo by to nosil, že? Každý máme svůj email a tajně znám heslo manželky (ta technika), ale nelezu tam. Občas lžu, když mne kamarádi zatáhnou do nočního podniku atd. Prostě se k Vám objektivním, precizním a slušným milencům a manželům nehodím..

0/0
30.11.2010 10:15

martin13

Re: Já to mám jednoduché

A stejně, když se zeptám,kolikrát jste byli nevěrní? Že znám odpověď?

0/0
30.11.2010 10:17

marlow

Re: Já to mám jednoduché

Znat odpoved na vsechno je problem a ne duvod k hrdosti...

0/0
30.11.2010 15:58

a-b-c-d

hezký, ale...

tohle platí pro lidi, kteří jsou:

- v pořádku .. tedy nijak vyšinutí, jsou vyrovnaní sami se sebou, nemají potřebu se o někoho opírat ani do nikoho kopat, a tak dál; většina lidí si myslí, že jsou "v pořádku" - ale většina lidí "v pořádku" není .. ale sami být nechtějí, nedovedou; zbláznili by se, kdyby měli být pořád sami (s takovým hovadem/krávou, jakými sami jsou) .. tak si partnery různě loví (na háčky, podvůdky, přetvářky) a vzápětí jsou vyděšení, když podvůdky a přetvářky vyplouvají na povrch

- a kteří jsou žádaní .. protože je lehké odmítat a zůstávat sám/sama, když jsme loveni, ale je to kruté, když o nás neštěkne (neprojeví zájem) ani pes .. protože samota je (sebe)vražedná, kdežto partnerská nespokojenost je něco úplně normálního .. každá nespokojenost je normální (jinak bychom byli pořád v jeskyních) .. a patologickou se stane tehdy, když se cítíme nedocenění (to je obvykle ženský problém) a nebo ohrožení (samotou - tedy odchodem partnera)

0/0
30.11.2010 10:14

a-b-c-d

dokončení

Takže myslím, že silní radit nepotřebují, a slabí s Vámi možná budou souhlasit, ale ne s pohledem zacíleným na sebe...

0/0
30.11.2010 10:15

miyu

Re: hezký, ale...

R^ naprosto presne!

0/0
30.11.2010 15:44

.Nikol

Souhlas

Tak přesně takhle to vidím taky. Bohužel, těch lidí, které popisujete ve svém článku mám kolem sebe až neuvěřitelnou spoustu... :-/ A nad jejich nářky mi nezbývá nic jiného, než jen koulet očima ;-)

0/0
30.11.2010 10:07

martin13

Re: Souhlas

Koukejte jim pomoct, ať se pak za rozvod mohou na Vás vymluvit a vylít si zlost!

0/0
30.11.2010 10:16

Ivana Vavřinová

tak tohle

podepisuju R^;-)

0/0
30.11.2010 9:51

Libor M

Re: tak tohle

podpis nestačí. Je třeba uvést i adresu a rodné číslo :-)

0/0
30.11.2010 9:54

Ivana Vavřinová

Re: tak tohle

;-DR^ stačí trochu zagůglit ;-)

0/0
30.11.2010 9:57

matej.slanina

Ja vzdy zasnu u svych kolegu v praci,

kdyz chceme podniknout nejakou akci a jejich odpoved je "musim se zeptat zeny" ... nachapu a nikdy to nepochopim. Tohle uz neni o vyjadreni ucty k zene, tohle je o pantoflactvi, coz je opakem ucty.

Jinak souhlas a karma!

0/0
30.11.2010 9:19

Glock Mark XI

Re: Ja vzdy zasnu u svych kolegu v praci,

Ptže si nevedou diář a organizaci domácnosti nechávají lepší polovičce.

0/0
30.11.2010 9:30



Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.