literarni svet knih Warhammeru

Ted mne napada, ze jedine komisari cisarstvi jsou tak na hranici retardace oddani kauze, ze by na ne Svejk nezapusobil.

Co si pamatuju,

tak výraz švejkování začali používat němci během okupace pro pasivní dopor čechů vůči okupantům (dělali ze sebe blbce). Po válce jej převzali komunisté pro stejné chování lidí tentokrát stavících se na odpor proti nim. Takže za tento pejorativní výraz můžeme poděkovat nacistům a komunistům a není to žádná národní vlastnost. Je to to samé, jakoby jste brity nazývala goodbodyovskými (Jak jsem vyhrál válku) nebo američany yosarianovskými (Hlava XXII - ostatně kritiky považovaná za amerického Švejka).

P.S. Švejk nepatří mezi moje oblíbená díla ani náhodou.

Doporučuji autorce,

ať čte dál raději jen ty písmenka na krabicích pracích prášků.To je tak přesně na úrovni jejího chápání.

Re: Doporučuji autorce,

no a co rikate treba na Forresta Gumpa?

Re: no a co rikate treba na Forresta Gumpa?

Ten je taky slabomyslný.

Takhle to vidím

"Možná tu knížku nechápu, protože jsem blbá. "To je jediná relevantní informace, kterou mi Váš článek poskytnul.

Re: Takhle to vidím

Tak já taky nejsem fanynka Švejka

ani jeho zalkoholizovaného anarcho-bolševického autora, ovšem na druhou stranu  musím říct, že některé postřehy v jeho knihách (nejenom ve Švejkovi, ale i povídkách a fejetonech) jsou geniální. Ono Švejk obecně je asi spíš knížka pro chlapy, kteří mají k vojně a válce a systému v ní přece jenom blíž. Jinak taky nezapomeňme, že to vyšlo v době, kdy bylo zesměšňování starého Rakouska velice in... A tohle zesměšňování se hodilo i později komunistům.

Re: Tak já taky nejsem fanynka Švejka

To je dobrý postřeh. Je to podobné, jako satira proti komunismu vydaná u nás někdy v 90. letech.  A ta taky existuje (Černí baroni, Tankový prapor, apod.) a taky je divácky / čtenářsky vděčná. A taky věřím tomu, že za pár generací to lidi nebudou chápat tak, jako my dnes.

.

Jinak Hašek byl jako satirik výtečný, kdyby se neuchlastal, možná mohl ještě něco zajímavého napsat. Jeho epizodu komunistického politruka v Rusku bych v jeho případě nehodnotil zase až tak přísně. Těžko si dnes asi umíme představit ten neskutečný bordel a zmatek, zabíjení, vraždění, loupení, nemoci, hlad atd.,  který za 1. světové války leckde panoval, a v Rusku zejména (dnes bychom to asi nazvali bezkrevným a téměř nic-neříkajícím výrazem válečný chaos). Že to v té době vedlo lidi k anarchismu nebo komunismu, bych dnes zase tak přísně nesoudil. Hašek rozhodně nebyl jediným čechoslovákem, který tam tyto věci pochytil a navíc, on v tom po návratu do Československa už nepokračoval, pokud vím. 

Rekord

Týýý voe, koukali jste na délku diskuse? 26 pokračování!!! No kdo to dneska má?

.

A pak že je autorka hloupá! Vůbec ne. She is lubricated like a fox!  

Rozporuplný Hašek -1-

Hašek byl novinář, spisovatel, bohém, opilec, a bůhví coještě. Ale byl také voják a za 1. světové války byl na frontě v Rusku. A tam ty události vůbec byly propletené až k neuvěření. A tak nejen že prožil hrůzy války a naučil se přežít, ale na chvíli se tam zapletl se i politicky, což se o něm poměrně málo publikuje.

.

Po návratu do meziválečného Československa psal své vynikající satiry novinové články, které byly leckdy na hranici toho, že si z obecenstva dělá naprosto regulérní srandu, čož bylo tehdy jaksi za hranou slušného chování. Dnes to novináři dělají běžně, ale jaksi jiným způsobem, někdy jen svojí neznalostí. Hašek napsal Švejka  a ten byl vydán samozřejmě za první republiky, tedy už po zániku Rakouska Uherska, a po po válce, o které pojednává.  Tehdejší lidi s osobní zkušeností války a dosavdního života za Rakouska to však samozřejmě chápali velice dobře a jistě úplně jinak, než dnešní mladé ženy, které pamatují maximálně tak posledních pár let totality,  ...  

Rozporuplný Hašek -2-

... a které ani nikdy nebyly na vojně a nezažily vojenskou buzeraci a "organizaci". 

Nic ve zlém o autorce, spíše glosuji současné chápání tehdejěšího světa. Vždyť už zde máme celou generaci mladých mužů, kteří nikdy na vjně nebyli a tak namají ani ty nejzákladnější představy o těchto věcech.

.

Co se Haška týče, byl to podle mne nejen ochlasta a bohém, ale současně i geniální autor mnoha výborných postřehů a velice trefných satirických šlehů. Svoji genialitu však do značné míry utopil v tom alkoholu.

Jen aby se nám tady z toho nestal Švejkův FANKLUB

to by Pallotku asi kleplo...

Re: Jen aby se nám tady z toho nestal Švejkův FANKLUB

No já nevím, ono to přehnané vyznávání Švejka je asi opravdu hodně pochybné. Myslím si, že v tom má Eva pravdu.  Současně si ale myslím, že náležitě nechápe Haška.

.

A co už mě úplně sere, je, že Němčoři se sem nahrnou do hospod a jediným symbolem Česka je právě ten Švejk. No tak to už je úplně idiotský.

Milá Evo, -1-

Pokud nemáte ráda české Švejkovství v době, kdy si máme vládnout sami sobě a nést za to taky veškerou zodpovědnost, máte úplnou pravdu a nelze s Vámi než souhlasit. Pokud píšete o tom, že jste možná úplně nepochopila to dílo Jaroslava Haška, pak snad nejste blbá (jak v blogu dedukujete), jen bych řekl, že to dílo píše o době tak vzdálené našemu dnešnímu chápání světa, že je asi opravdu obtížné jej v dnešní době chápat správně. On se Švejk dnes skutečně prezentuje jako komedie, což snad nikdy nebyl a být ani neměl. Švejk byl od prvopočátku sardonickou satirou na Rakousko Uhersko a na nesmyslnost války. Možná že kdybyste byla jen na vojně (ani ne ve válce) a na vlastní kůži zažila vojenský způsob organizace, tak byste se nad Švejkem (do jisté míry) bavila i dnes.  A tak alespoň vnímám Haškovo dílo já. Jestli je to správné, nebo jestli to zrovna takhle někdo v nějakém hodnocení napsal, nevím, a je mi to celkem jedno.

A propos, Hašek. Vždyť on napsal satiru i na jiné věci.

Milá Evo, -2-

Třeba taková "Strana mírného pokroku v mezích zákona" je do jisté míry vysoce aktuální i dnes, řekl bych.  A ještě se vrátím ke Švejkovi. On popisuje tu bezmocnost obyčejných lidí, cokoliv na hrůzách války změnit. Švejkovství bylo v té době vlastně takovou psychohygienou, jak přežít a nezbláznit se. Jenže v dnešním podání Švejka se ty hrůzy 1. sv. války války úplně vytratily nejen ze samotného díla (což byl podle mne do jisté míry i záměr samotného autora), ale co víc, ony se vytratily i z povědomí většiny našich lidí, kteří to dílo konzumují. A s tím jistě autor nepočítal. Ta hrůza vás může ještě jakž takž obestřít, když navštívíte a projdete třeba památník bojiště u Verdunu, kam generálové z obou válčících stran zcela nesmyslně přisouvali  vojáky na zabití po statisících několik dlouhých měsíců.  Těm lidem se říkalo KanonenFutr (strava pro kanóny). Jenže to vše už se z povědomí občanů jaksi vytratilo, a dnes je ze Švejka už v našem chápání opravdu často jen připitomělá fraška.