Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

usta

11. 11. 2009 15:15
brečím

jsem se málem rozbrečela - prakticky od dětství řeším poněkud ambivalentní vztah k vlastní matce, s tím rozdílem, že výsledek není tak kladný, jako u vás...ale snad si jednou dokážem navzájem odpustit svoje chyby...

0 0
možnosti

Eva_Pallotto

11. 11. 2009 20:30
Re: brečím

Třeba se to jednou vyřeší, uvidíte...

Budu držet palec.

0 0
možnosti

marta.kucikova

24. 9. 2009 21:41
Chvilemi se mi tajil dech

....je to syrove, neuveritelne strhujici a dojemne...shltla jsem Vas clanek vcera v noci pri zehleni na moje tri mala robatka, a tak nejak jsem Vasi maminku naprosto chapala...ale zaroven rozumela te male rebelce..a premyslela jsem nad tim, co jste napsala tak usilovne, az jsem zapomnela kliknout karmu,tak to ted napravuju...Evo, za tu velmi ctivou zpoved Vam dekuju, donutila jste me se trochu zastavit....Marta

0 0
možnosti

leguan.cz

15. 9. 2009 16:20
Naprosty souhlas

nebudete. Skoda, ze vas v tom vase mati nenechala parkrat vykoupat, treba by vam to prospelo.

0 0
možnosti

experience

19. 9. 2009 16:56
Re: Naprosty souhlas

obávám se, že máte pravdu a většina blogu paní EP to potvrzuje

0 0
možnosti

marka40

14. 9. 2009 12:59
Jsem šťastná,

že moje dcery nejsou takoví sobečtí spratci, jako jste byla vy!

0 0
možnosti

Shaza

4. 9. 2009 16:31
teda

fakt mi zvlhly oči (je fakt že bulim u všeho, ale tohle je skvělej článek Evo, skvělej!) R.

0 0
možnosti

Eva_Pallotto

4. 9. 2009 22:25
Re: teda

Díky. :-)

0 0
možnosti

ivole

3. 9. 2009 20:14
..

Kdybych vypravela o sve mamince:

ona me chce mit jen u ni nebo blizko, ale ja blizko nejsem a jsem i jina,

ale ona neumi byt jina nez dominantni - a ja si o sobe i myslim, ze jsem tolerantni,

nebo ne?

0 0
možnosti

laika

31. 8. 2009 9:57
Milá Evo

Skvělý! R^ Ech, dneska jsem chtěla psát o své matce...a tohle mi tak připomíná mě, že to nechám až "na pak"..... Jarka

0 0
možnosti

Vikina

29. 8. 2009 17:54
Milá Evičko,

omlouvám se, že, jsa poslušen svého genetického imperativu, jsem si z Vás při své první reakci trošku vystřelil. Jsem holt asi špatný katolík, že jsem nepochopil, že to byla od Vás taková svého druhu ZPOVĚĎ a jako takové by se Vám za ní mělo dostat rozhřešení. Kdyby pan Joch nebyl takový narcis a občas navštívil i Váš blog, jistě by Vám je udělil ;-).

Takže aspoň ode mě  VV

0 0
možnosti

Eva_Pallotto

29. 8. 2009 21:35
Re: Milá Evičko,

Tak z toho teď neusnu.:-P

VVV

0 0
možnosti

corydoras

29. 8. 2009 17:20
Zlobivý děcko?

Spíš egoistický fracek s mindrákama.

Vy jste paní Evo potřebovala ma prdel. To že se vaše paní matka chovala tak jak popisujete a jak ji vnímáte byla asi její největší chyba. Nic ve zlým, teď už je to stejně jedno, jste hotový člověk a na vašem postoji k věcem se toho dá změnit jenom velmi málo. Místo lkavé adorace by jste měla za mámou zaskočit a říct jí, že jste byla hloupá koza a že se to s věkem změnilo jenom velmi maličko.

Místo rozervané duše hloubavé intelektuálky skuste se, čas od času postavit k zrcadlu a jednu si ubalit. Jednak dostane den s napuchlou tváří takový skutečnější rozměr a taky zjistíte, že máte alespoň dočasně úplně jiné priority.

A nebojte, pokud zapřemýšlíte, přijdete na to zač to bylo. ;-D

0 0
možnosti

Eva_Pallotto

29. 8. 2009 21:41
Re: Zlobivý děcko?

1/ Fracek - souhlas.

2/ Na prdel - nemyslím, že by to cokoli řešilo (anžto to nikdy nic nevyřešilo).

3/ Říct to mámě do očí - stalo se. Že jsem hloupá koza vím. Občasně bych užila i tvrdšího výrazu.

4/ Mlácení sama sebe - ad bod 2/

5/ ..... člověk může sebe více "chtít" být někým jiným... ale i při tom chtění je tak nějak determinován sám sebou. Trošinku se lidi mění časem, semotamo jim něco i dojde, ale jinak jsem v té věci vcelku skeptik a to nejen ve svém vlastním případě.....

0 0
možnosti

mejsehezky

29. 8. 2009 9:04
Maminky

Někdy jim včas neřekneme, co je třeba!

http://mejsehezky.webovka.eu/documents/blog.php?entry_id=1249813325

0 0
možnosti
  • Počet článků 151
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 8483x
"Dokážu žít s pochybnostmi, nejistotou a neznámem. Určitě je mnohem zajímavější žít s otázkami, na které máme nejistou odpověď, než mít jisté odpovědi, které mohou být nesprávné. Mám jen přibližné odpovědi a různé stupně jistoty o různých věcech. Nejsem si absolutně jistý ničím, o mnoha věcech nic nevím - třeba o tom, zda má vůbec význam se ptát, jaký je smysl života a co taková otázka znamená. Budu o tom chvíli přemýšlet a když na to nepřijdu, budu prostě přemýšlet o něčem jiném. Nemyslím, že je nutné mít na všechno odpověď. Nemám strach z toho něco nevědět, být ztracený v podivném světě, kterému nerozumím a ve kterém nemám přesné určení - protože tak to prostě je, alespoň si to o něm myslím, asi. Nebojím se toho." / Richard P. Feynman/

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Oblíbené blogy

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky