Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Ž

žena

15. 2. 2009 0:50
To znám

Taky jsem byla asi čtyři roky vegetarián a pocítila jsem přesně ten samí hlad o kterém mluvíte;-)z ničeho nic začne člověku podivně lákavě vonět bageta se šunkou, kterou se přítel cpe v jednu ráno u hladového okna, kde pro vás nic nemají;-DA pak se to prostě stane. Sníte to jednou, podruhé...a zjistíte, že to je to, na co jste měla chut. Jinak u mě šlo o kruté zacházení se zvířaty. Nevadí mi sníst kus kuřete které běhalo po dvorku, ale vadí mi jíst kuře které vlivem nějakých ujetých kuřecích steroidů vyrostlo v obřího brojlera za týden. A to ještě díky za to, protože jinak by v těch ubohých podmínkách žilo o to déle. Bohužel na bio maso nemám dost peněz,student. A tak jsem se prostě jen tupě zařadila mezi lidi kterým sice zvířat v ubohých podmínkách líto je, ale pak si je dají klidně na talíř.

0 0
možnosti
JM

krab

15. 2. 2009 1:21
Re: To znám

Berte to jinak - kdybyste to maso nebastila, tak to kure se vubec nenarodi, proste ho nebudou chovat.

V tom ma Klaus (jako obvykle) pravdu: cim vic papiru lide spotrebuji, tim vic lesu bude - protoze se vyplati ho sazet. Pokud ho spotrebuji malo, bude tam misto lesa krasne zlute more repky olejky na obnovitelna biopaliva.

Vypada to paradoxne, ale s troskou chladnokrevnyho logickyho uvazovani to zase tak tezky neni.

0 0
možnosti
V

viveka77

15. 2. 2009 9:48
Re: To znám

Však o to jde, aby se to zvíře do takového utrpeníplného života nemuselo narodit.

0 0
možnosti
S

sphagnum

15. 2. 2009 12:41
Re: To znám

A co je na tom dobrého, že se takové kuře narodilo? Už třeba fakt, že kvůli jednotným broilerům (kvantita) mizí spousta krajových plemen a variet, takové poklady po předcích a národní stříbro.

Klaus mluví i o ztrátě národní identity, kvůli nadnárodnímu (evropskému) diktátu. No a tohle je taky takový případ, když do toho zapracujete ještě o kapičku víc logiky.

0 0
možnosti
V

viveka77

15. 2. 2009 8:55
Re: To znám

Taky to znám velmi dobře. I ten hlad. A musím fakt přiznat, že ho pak masem zaplácnu. Jenže mnohem, mnohem méně, něž jsem jedla kdysi. Stačí 1xměsíčně. Je potřeba rozeznávat mezi tímto hladem, a prostou "chutí". Tento hlad se dostaví až po několika letech. A možná by ani nemusel, kdybych věnovala jídlu víc pozornosti.

0 0
možnosti