Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

O velké lásce a osudových znameních

Začalo léto, byl skoro konec školního roku, a naše třída se vydala na vodáckou výpravu. První den jsme strávili v mělčinách nad jezem a učili se pádlovat, protože většina z nás seděla v lodi poprvé v životě. Na vodě, jak známo, se zrcadlí charaktery. Já a moje kamarádka Janička jsme dívky nesmírně klidné a kultivované, takové intelektuálky nad věcí. Naše kánoe se celý den nehnula z místa. Prostě nám to nešlo. Háček musí pádlovat a kormidelník řídit. Když je háček trouba svéhlavý a chce řídit taky, otáčí se kanoe na místě jako zmatený kozlík a nikam nedojedete. Byla jsem háček. Nerudný háček, co mu za zády seděl ještě sprostější kormidelník a naše halasné vulgarismy se nesly údolím na kilometry daleko.

A mistni pradleny k te rece chodily prat pradlo.... flickr.com

U táboráku jsme spolu nemluvily a když jsme zalezly do stanu, natočila se ke mě Jana spodními zády, aby tak symbolicky vyjádřila, kam směřuje naše přátelství. Udělala jsem to samé. Usnula jsem naštvaná a vyčerpaná, ale zdál se mi překrásný sen.

V tom snu se naproti přes řeku, na ploché střeše dřevěné loděnice, opaloval nádherný blonďák v červených plavkách. Usmíval se na mě, pak jsme se líbali a pak... pak jsem se probudila. Vytřepu z uší škvory, rozepnu stan, vykouknu ven ... a on tam byl! Opaloval se na střeše, červené plavky svítily do krásného rána a já málem omdlela. Nevěřím na žádná nepřirozená nadpřirozena, ale tohle bylo prostě magické. Když mě později oslovil a pozval do kina, bylo to tak přirozené a logické, že mě to vlastně nepřekvapilo. (kecám, byla jsem z něj úplně paf)

Byl úžasný. Nejen dobře vypadal - kanoista, plavec a cyklista, co vám mám povídat, Brad Pitt by si vedle něj v rozpacích okopával polobotky o patníček, byl to i chlap chytrý, hodně hodný a hodně divný, prostě můj ideál. Zabouchla jsem se jako vrata od stodoly. Se stejným lomozem. Když se já zabouchnu, ví o tom i v Japonsku, to se totiž svět otřese v základech a nic už není jako předtím.

První láska, moje i jeho, nesmělé otlapkávání, dlouhé procházky, rozkvetlé louky, zpocené dlaně, klíče od prázdného bytu, nedorozumění, hádky, usmiřování... a pak rozchod. Nesla jsem to těžce.

Ale hořkost a zklamání časem přešly a já na něj vždycky ráda vzpomínala.

Pak přišly další divní, další rozchody, prostě roky ubíhaly.

Tou dobou jsem se právě přistěhovala do Prahy, nikoho jsem tady ještě neznala a tak jsem jednou z nudy, poprvé v životě, otevřela internetový chat. Inteligentní děvčata a dokonce ani já, se neseznamují po netu ... ale tenkrát to byla doba pionýrská, na internetu bylo jen pár lidí a našli se tam i hodně zajímaví.

S jedním takovým jsme proklábosili celou noc, zjistili, že jsme oba v Praze cizinci z Maloměsta a domluvili se, že se sejdeme na kafe, abychom v načatém rozhovoru pokračovali.

A že ještě neexistovaly Facebooky, profilové fotografie... prostě byla to schůzka naslepo.

Uhádli jste správně. Byl to zase On! V potemnělé čajovně jsme na sebe zírali jako na zjevení. Tohle přece nemůže být náhoda! To musí být nějaký ten zpropadený Osud, jak o něm píšou v knížkách! Zahučeli jsme do toho bezhlavě. Svět se začal otáčet třiapůlkrát rychleji a moje bezhlavá hlava se točila přesně v opačném směru. Zbožňovala jsem na něm úplně všechno. Nikdy mi nikdo nevoněl tak jako on, nikdy mi nikdo nechutnal tak jako on, nikdy jsem nikoho neposlouchala tak nábožně, jako jeho. Byl moje droga a já feťák, který nikdy neměl dost.

Ale jak to tak s těma drogama bývá...  prostě nějak se to zvrtlo. Skončilo to skoro tak rychle, jako to začalo... Nechápali jsme. Dvakrát nás zjevná osudová znamení připostrčila k sobě... tak co jako tohleto? Jak to, že to nefunguje? Jak to, že spolu neplujem bleděmodrou oblohou na nadýchaných obláčcích a nejsme spolu šťastní až do konce světa?

Trvalo mi pár let, než mi to docvaklo. To osudové znamení nebylo znamením, že máme být spolu. To "osudové znamení" byla dvakrát opakovaná lekce, že podobné vztahy nemohou fungovat. Že dokud budeme tak hloupí, že budeme spoléhat na nějaké zázraky, dokud si budeme myslet, že nám mana nebeská spadne do klína sama bez našeho přičinění... že do té doby... tůdle, miláčkové. Feromony, vášnivé oblouznění, to vám osud na chvíli půjčí. A pak vám to škodolibě vyrve, jen aby vám ukázal, že tudy cesta nevede. 

Zamilovanost není láska. A pravou lásku nedistribuuje osud; pravá láska, ta je za zásluhy... a zásluhy? No, tak za ty si můžeme jenom my sami....

Autor: Eva Pallotto | čtvrtek 19.3.2009 12:47 | karma článku: 42,73 | přečteno: 9529x
  • Další články autora

Eva Pallotto

Byla jsem mladistvá intelektuálka

Utrápit se nad snižováním důchodků je nedůstojné. Cítit tíhu světa na svých bedrech a vnímat pokrytectví naší doby je daleko vznešenější. Problémy všehomíra? Moje problémy.

9.1.2012 v 18:12 | Karma: 33,10 | Přečteno: 4491x | Diskuse| Společnost

Eva Pallotto

Doba šílená: Sex sex sex, všude samej sex...

Chci jen předeslat - co se životního stylu týče, jsem ultraliberál. Zastávám názor, že největšími moralisty jsou zpravidla ti, kdo mají nejméně příležitostí hřešit. Ráda bych se věnovala tématu přesexualizace naší doby, ale rozhodně v tom nehledejte, že bych snad nabádala k návratu „tradičních hodnot“. A jak už to tak u mých blogů bývá, nehledejte tady vlastně žádné odpovědi, ale jen a jen otázky...

14.11.2011 v 8:36 | Karma: 45,39 | Přečteno: 26922x | Diskuse| Společnost

Eva Pallotto

Proč jedna a jedna ve skutečnosti nejsou dvě

„To je jasné, jako že jedna a jedna jsou dvě,“ je oblíbený argument těch, kdo mi vymlouvají můj zatrolený relativismus. A já na to: „a co je na tom jasného? Jasného na tom není nic. Jedna a jedna ve skutečnosti rozhodně dvě nejsou. Někdy je to jedna, někdy dvě a kousek... prostě podle situace...“ A oni, že kecám a že by si to rád poslechli. Toš, když se vám bude chtít, podebatujme o tomto:

24.10.2011 v 8:36 | Karma: 33,21 | Přečteno: 7729x | Diskuse| Věda

Eva Pallotto

Buďme monogamní! Je to výhodné!

I když je sociální darwinismus trochu démodé a aniž bych rozporovala svoje dávné tvrzení, že lidé nejsou labutě, po přečtení tohoto článku bych chtěla k debatě nabídnout ještě další dva argumenty pro to, proč je monogamie pro lidstvo výhodná.

18.10.2011 v 15:08 | Karma: 35,97 | Přečteno: 9670x | Diskuse| Společnost

Eva Pallotto

Jak farmář kedlubničku nesklidil, ale hodně na ní vydělal

Véna Vaškůj byl vždycky takovej ňouma a ťululum. Kluci se mu smáli, na koupališti ho házeli do hluboký vody, protože věděli, že Véna plavání před holkama jen předstírá a na mělčině se pod vodou odstrkuje nohou. Vytáhli ho vždycky přitopenýho a nezapomněli mu stáhnout plavky, aby příště nemachroval. A Véna tehdá hrozil pěstičkou: "Jen počkejte, já vám ukážu, vy hajzlové!"

5.9.2011 v 20:20 | Karma: 32,31 | Přečteno: 4495x | Diskuse| Ekonomika

Eva Pallotto

Prague Pride: Pane Hájku, děkujeme!

Kdyby si chtěli organizátoři Prague Pride zaplatit reklamu v takovém rozsahu v jakém jí ho poskytl hradní vicekancléř Hájek, asi by se nedoplatili. Pan Hájek nejen jako věrný nohsled svého pána ukázkově zpolitizoval to, co politické původně nebylo, akci poskytl dokonalé promo, ale zajistil i vysoký počet účastníků. Děkujeme!

14.8.2011 v 1:40 | Karma: 42,41 | Přečteno: 9191x | Diskuse| Společnost

Eva Pallotto

Africký hladomor řešení nemá

Nerada píšu depresivní blogy, ale tenhle prostě jinak napsat nejde. Začnu příběhem jednoho francouzského studenta tamní zemědělské fakulty.

3.8.2011 v 17:50 | Karma: 37,44 | Přečteno: 5267x | Diskuse| Politika

Eva Pallotto

O kukaččí dceři pana Sýkorky

Moje kamarádka Marta Sýkorková je na svýho tatínka vyloženě vysazená a on na ni. To je samé: „tatínku sem, tatínku tam, dceruško tady, dcerunko támhle“, sýkorce je přes třicet a i tak je tatíčkova malá holčička.

21.6.2011 v 8:36 | Karma: 41,35 | Přečteno: 8441x | Diskuse| Ona

Eva Pallotto

Tomáš je pedofil, křesťan a slušný člověk

Varování předem - dnešní můj blog je dlouhý a rozhodně není určen pro ty, kdo mají rádi svůj svět černobílý. Dále bych předznamenala, že je to příběh o jednom člověku, a ten v žádném případě nechci generalizovat – co platí u jednoho, rozhodně nemusí platit u druhého...

3.5.2011 v 8:36 | Karma: 44,56 | Přečteno: 20458x | Diskuse| Společnost

Eva Pallotto

Miluju tě, už mi nepiš

Představte si, že se někomu vyznáte ze svých citů, a on Vám odpoví: "už mi nepiš, dej mi už jednou provždy pokoj..."

19.4.2011 v 19:52 | Karma: 32,15 | Přečteno: 7450x | Diskuse| Věda

Eva Pallotto

O vyzývavých sukničkách, vyšpulených pupíčcích a holčičí rivalitě

Kdybychom holkám do jejich obnažených pupíčků nainstalovali zařízení schopné převádět ženskou rivalitu na elektrickou energii, mohl by se nechat Temelín pro nadbytečnost zbourat.

1.4.2011 v 8:36 | Karma: 47,24 | Přečteno: 29385x | Diskuse| Ona

Eva Pallotto

Švejkování kolem sčítání je nedůstojné. Odmítnu otevřeně.

Už jsme zase u toho: švejkování. Ukažte mi prosím nějakou jinou zemi, kde občané, když s něčím nesouhlasí, vymýšlí tisíce „důvtipných“ obezliček, jen aby nemuseli nahlas a otevřeně říct NE. To je nás přeci TAK nedůstojné.

1.3.2011 v 8:36 | Karma: 23,01 | Přečteno: 12164x | Diskuse| Politika

Eva Pallotto

Romantický ideál otce vs. pragmatická realita

Jsou dvě zásadně rozdílné věci: jak by ideálně být měly a jak ve skutečnosti jsou. Ve věci tatínků to platí stoprocentně.

25.2.2011 v 11:19 | Karma: 39,08 | Přečteno: 9776x | Diskuse| Společnost

Eva Pallotto

Koukej, Máňo, to je ta znásilněná!

Že je naše společnost pokrytecká až hanba, o tom netřeba mluvit, to víme všichni. Ví se ale, že většinu znásilnění ženy nehlásí kvůli hrůze ze stigmatizace? I já jsem o tom patnáct let mlčela...

28.1.2011 v 8:37 | Karma: 47,44 | Přečteno: 26178x | Diskuse| Ona

Eva Pallotto

O moci, svobodě slova a virtuálních vraždách

Miroslav Macek dostal od Facebooku k Vánocům "hezký dárek" - smazali mu účet, protože na něm vystavoval prsa své přítelkyně. Porušil pravidla, dostal červenou kartu. Pravidla jsou to ujetá, ale vlastně o nic nejde. Zatím.

25.12.2010 v 15:35 | Karma: 39,46 | Přečteno: 8887x | Diskuse| Média

Eva Pallotto

A jak pevně držíte svého partnera pod krkem vy?

Žila byla jednou jedna žába, tu políbil princ a byla velká svatba. Hned v obřadní síni se na sebe vzájemně vrhli. Princezna, ještě trochu nazelenalá, mocným hlasem zařvala: "A teď jsi jen můj!" a princ nadšeně zahýkal: „Budem stále spolu!“ Pak se chytli navzájem 'do kravaty' a celý život se neúnavně dusili a dusili, a pokud z toho neumřeli, dusí se tam dodnes.

30.11.2010 v 9:09 | Karma: 39,70 | Přečteno: 6305x | Diskuse| Ona

Eva Pallotto

Nemám ráda Švejka. Není vtipný, jen tragický a opovrženíhodný.

Čtu všechno, i návody na pracím prášku. Ale nemám ráda horory a nemám ráda depresivní čtení. A jaká je nejdepresivnější věc, kterou jsem kdy četla? Bez přehánění „Osudy dobrého vojáka Švejka“.

8.11.2010 v 9:06 | Karma: 45,77 | Přečteno: 23579x | Diskuse| Kultura

Eva Pallotto

„A na zadek se z tebe nikdo neposadí,“ pravila.

Ve středu ráno jsem se probudila, rozespale mžourám kolem sebe a ... šok! Divná cizí osoba, pod plachetku zjevu nevábného, rozvalovala se mi na gauči, kouřila cigáro a popel drze klepala na zem:

15.10.2010 v 11:37 | Karma: 44,40 | Přečteno: 12840x | Diskuse| Ona

Eva Pallotto

Nejlepší agitace je žádná agitace

Mám takovej trochu problémek – s dobrými úmysly a agitkami všeho druhu. Například - Píšu pro časopis „LUI“ a ten se vyhraňuje (nejen) jako ochránce práv homosexuálů. Jednak je pan šéfredaktor hodnej a zásadovej kluk, co to myslí dobře, a druhak je to přeci dobrá věc – aby všichni měli stejná práva a abychom se navzájem akceptovali takoví, jací jsme.

4.9.2010 v 22:47 | Karma: 32,32 | Přečteno: 4573x | Diskuse| Společnost

Eva Pallotto

Nesnesitelné pražské ticho žene obyvatele na českou vesnici

Když jsem byla malinká, byla tahle vesnice báječně vylidněná. Každý svéprávný občan, který měl nohy, hodil si je na ramena a s dosažením plnoletosti prchal směrem k metropoli; ti méně fyzicky nadaní pak alespoň směrem k nejbližšímu paneláku v okresním městě.

2.9.2010 v 13:46 | Karma: 44,01 | Přečteno: 21119x | Diskuse| Praha a střední Čechy
  • Počet článků 151
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 8483x
"Dokážu žít s pochybnostmi, nejistotou a neznámem. Určitě je mnohem zajímavější žít s otázkami, na které máme nejistou odpověď, než mít jisté odpovědi, které mohou být nesprávné. Mám jen přibližné odpovědi a různé stupně jistoty o různých věcech. Nejsem si absolutně jistý ničím, o mnoha věcech nic nevím - třeba o tom, zda má vůbec význam se ptát, jaký je smysl života a co taková otázka znamená. Budu o tom chvíli přemýšlet a když na to nepřijdu, budu prostě přemýšlet o něčem jiném. Nemyslím, že je nutné mít na všechno odpověď. Nemám strach z toho něco nevědět, být ztracený v podivném světě, kterému nerozumím a ve kterém nemám přesné určení - protože tak to prostě je, alespoň si to o něm myslím, asi. Nebojím se toho." / Richard P. Feynman/

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Oblíbené blogy

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky