Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Doba šílená: Sex sex sex, všude samej sex...

14. 11. 2011 8:36:22
Chci jen předeslat - co se životního stylu týče, jsem ultraliberál. Zastávám názor, že největšími moralisty jsou zpravidla ti, kdo mají nejméně příležitostí hřešit. Ráda bych se věnovala tématu přesexualizace naší doby, ale rozhodně v tom nehledejte, že bych snad nabádala k návratu „tradičních hodnot“. A jak už to tak u mých blogů bývá, nehledejte tady vlastně žádné odpovědi, ale jen a jen otázky...
Z reklamní kampaně Calvin KleinZ reklamní kampaně Calvin Klein

Když se podíváme na svět kolem nás, nemůžeme nevidět, že sex na nás útočí na všech frontách. Televize, reklama, internet, časopisy, kamarádi, sociální sítě – kam se podíváme, tam na troskách dřívějších tabu stojí široce rozkročené lascivní nahotinky, které i studenty anatomie přivádějí do rozpaků, válí se tam zadřené porno servery i tuny pomačkaných pozvánek na privátní večírky.

Svět se stal téměř přes noc nesmírně nespravedlivým.

Dřívější křesťanský koncept byl takovým sexuálním komunismem – všichni byli povinně natlačeni do manželství a nuceni se v něm sexuálně zdržovat. Znamenalo to jakýs takýs přístup k sexu pro všechny – každý dostal dle svých potřeb (manželské povinnosti) a dával dle svých schopností. Plýtvat sexuální energií bylo zakázané, aka hříšné, a tedy jí mnohem více zbývalo pro udržení nastoleného systému.

Sexuální frustrace v manželství neexistovala. Většina lidí neměla nejmenší možnost srovnání. Pokud byl manžel v posteli totální nemehlo, věrná ženuška o tom neměla ni tuchy, dokud jí nějaké mehlo nezchvátilo cestou domů ze svatého přijímání. Pokud se v nějakém románku z červené knihovny náhodou psalo o orgasmu, mohla si myslet, že je to ten pocit, který zažívá, když jí manžel lemem noční košile omylem zavadí o levou bradavku. V životě neviděla porno, neměla pár milenců, a proto jí nikdy nedošlo, že měla třeba to štěstí a vyvdala anatomickou kuriozitu... A protože nikdy neslyšela o orálním sexu, nemohl jí logicky ani scházet... atd atd.

Pubertální sexuální frustrace zas byla skvělou motivací pro brzký vstup do manželství – a to zejména pro muže. (Co je motivuje dnes? Nic. Proto je jen logické, že se ženit nechtějí - proč by to ti atraktivní dnes vlastně dělali?...) Všechny mladé dívky tak byly rozebrané a díky neexistující antikoncepci hned i těhotné – čímž se nestávaly pokušením pro starce s druhou mízou, kteří pak logicky neopouštěli své stárnoucí a opotřebované manželky, neb lepší krtek v hrsti než ocelot na římse...

Jakkoli to byla lež a lež a nepřirozenost nejvyššího kalibru, mělo to svou logiku a hezky to fungovalo.

Jenže to je všechno pasé.

Dnešní doba je polarizovaná do dvou extrémů – jedni, ti atraktivní, mají poptávek po sexu více, než jsou schopni uspokojit, další, ti méně atraktivní, se stávají frustráty, kteří o sex nezavadí jak je uherský rok dlouhý, a navíc musí to sexuální šílenství kolem sebe ještě pozorovat... to aby byli ještě frustrovanější...

Výsledek? Sexuálně přežraní už neví, kde by co by koho by. Když vezmu jen jeden hezký příklad, o kterém je i mezi heteroseuxály i mezi homosexuály ze zjevných důvodů tabu hovořit: fenomén „spím s klukama, ale nejsem gay“. Homosexuálové se budou ošívat, že to posouvá homosexuální chování do nedůstojných rovin sexuálních experimentů (protože jak „známo“, homosexuálními se všichni rodí, rozhodně se k ní nikdy nikdo nerozhodl a šedé zóny neexistují, nedělejte nám v tom bordel...), heterosexuálové zas budou hrát héréčky, že se určitě nic takového neděje, že to oni ne, nikdy. Pak se ale podíváte na největší gay seznamku iBoys a hle... většina těch, kdo hledají sex na jednu noc jsou právě takoví kryptosexuálové, kteří jsou za bílého dne spořádanými heteroobčany a na homosexuály dělají ty svoje buliky buliky fujtajkslíčky e ee ... kdežto pod rouškou noci...

(Tohle experimentování si tady beru na paškál jen proto, abych se jako redaktorka gay časopisu sebemrskačsky trochu střelila do kolene :-) ... ale příkladů toho, jak se sexuální přežránci krůček po krůčku posouvají na další a další mety, k tvrdším endorfinovým dávkám, by se jistě dalo najít bezpočet. Ostatně, zeptejte se ve vašem sexshopu na nejprodávanější artikl, a pokud dosud žijete ve sladké nevědomosti, orosí se vám čelíčko.)

Jen před pár desítkami let muže spolehlivě vzrušil kotníček pod zdviženou krinolínou. Dnes? Holky běhají po ulici téměř nahé a se sexuálně saturovanými to nedělá lautr nic. O to frustrovanější jsou pak sexuálně nesaturovaní, de-facto sociálně vyloučení jedinci, kteří dobře ví, že pro ně tam ty pupíčky fakt nejsou...

Jako bájný Tantalos stojí po kolena v tom vlhkém z lásky, které tryská ze všech televizních kanálů, ale jejích slabiny jsou vyprahlé na troud. Zdánlivě na dosah ruky mají prádélko od Agent Provocateur, ke kterému si ale ve skutečnosti nikdy ani nepřivoní. A jako balvan nad nimi visí kult mládí a vědomí, že lepší to nikdy nebude.

Frustrát je osoba nebezpečná nejen sama sobě. Možná slyším trávu růst, a zmlátím každého, kdo si následující slova bude vykládat jako dnes tak populární islamobijství, ale – kdo je pravděpodobnějším teroristou, než frustrovaný Jouda, na kterého v nebi čeká 72 nadržených panen?

Když ten extrém převedeme trochu do běžné reality – už jste někdy viděli atraktivního nácka? Fotky z jejich srazů jsou takové veselé panoptikum těch, kteří na současném sexuálním bitevním poli nemají nejmenších šancí... A tak by se dalo pokračovat hodiny a hodiny...

Zcela nepochybně není řešením jakákoli cesta zpět, směrem k falešným pseudomorálkám. Já bych byla určitě tím prvním, kdo by proti takovým nápadům stavěl na ulicích barikády a škrtil neokonzervativce vlastní podprsenkou...

Ale napadá vás někoho, kam tohle všechno spěje?

Autor: Eva Pallotto | pondělí 14.11.2011 8:36 | karma článku: 45.12 | přečteno: 26303x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Karel Januška

Pošlapaná Ústava

Ministr spravedlnosti navrhl Nejvyššímu správnímu soudu, aby odvolal soudkyni, která nestranně a nezávisle rozhodla soudní spor. Že by žalovaná (pí Nagyová) měla pravomoc rozkazovat policejní složce je málo pravděpodobné.

25.9.2017 v 3:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 | Diskuse

Katarína Lorenčíková

V klube frfľošov...

Niekedy sa bavím na tom, čo vidím.... neviem však či sa mám smiať (-: alebo plakať )-: Jem... a vidím 3 ženy. Totálne frfľošky...

24.9.2017 v 21:42 | Karma článku: 5.73 | Přečteno: 130 | Diskuse

Irena Fuchsová

Jak jsem opravila automatickou pračku

Když se nám rozbijí naši pomocníci v domácnosti, není to otázka jedné vteřiny. Že nejsou v pořádku nám nějaký čas signalizují. I víko mé pračky začalo před měsícem při zavírání vrzat, a já to ignorovala....

24.9.2017 v 20:11 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 306 | Diskuse

Alena Kulhavá

Čína jako příklad budoucnosti v kultuře, velký otazník v konzumu a odstrašující příklad

v lidských právech a týrání lidí a zatím i v ekologii a také v obchodní charakterové beztvarosti, otazník v bezpečnosti. Kým bude Čína za 30 let a co se od ní můžeme naučit dnes?Jaké výzvy přinášejí Arabové? Jaké černoši?

24.9.2017 v 19:31 | Karma článku: 6.65 | Přečteno: 286 |

Hatem Berrezouga

Válka symbolů: půlměsíc, aneb když se muslim klaní k satanovi! Část. 2

„Představme si na chvíli, že by se to stalo naopak. Že by Lidl například vymazal půlměsíc na islámské sakrální stavbě. Co by následovalo?" Zněla otázka.

24.9.2017 v 19:04 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 489 |
Počet článků 151 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8310
"Dokážu žít s pochybnostmi, nejistotou a neznámem. Určitě je mnohem zajímavější žít s otázkami, na které máme nejistou odpověď, než mít jisté odpovědi, které mohou být nesprávné. Mám jen přibližné odpovědi a různé stupně jistoty o různých věcech. Nejsem si absolutně jistý ničím, o mnoha věcech nic nevím - třeba o tom, zda má vůbec význam se ptát, jaký je smysl života a co taková otázka znamená. Budu o tom chvíli přemýšlet a když na to nepřijdu, budu prostě přemýšlet o něčem jiném. Nemyslím, že je nutné mít na všechno odpověď. Nemám strach z toho něco nevědět, být ztracený v podivném světě, kterému nerozumím a ve kterém nemám přesné určení - protože tak to prostě je, alespoň si to o něm myslím, asi. Nebojím se toho." / Richard P. Feynman/

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.