Za totáče se mi žilo skvěle
A nad detmi bdel Lenin a co nam komu chybelo? No?flickr.com /Only Tradition/
Že pár kilometrů od nás, v Jáchymově, rubali političtí vězni uran a bachaři rubali vězně, to mi bylo jedno, nevěděla jsem o tom. Politika mi byla ukradená. Stejně tak jako červená koloběžka, přisvojená si Romem Lubošem Kišem, tehdy cikánem. Jenže tenkrát bylo všechno všech a moje vlastnictví toho dopravního prostředku bylo tak jako tak sporné.
Všichni jsme měli všeho stejně (jen zelinářka Ptáčková měla Wartburga). Do práce se nechodilo pracovat, ale plnit plán pětiletky a organizovat vánoční besídky. Na besídkách jsem recitovala ruské básně a byla jsem celebrita! Všichni mi tleskali, jen máma brečela. Asi dojetím.
Tenkrát jsem ještě nebývala pitomá pacifistka; všechna spojenecká vojska jsem milovala. Při školní exkurzi nás vojáci vysadili do tanku a mohli jsme si v něm hrát. Ten tank nebyl útočnej, jen obrannej, abychom se mohli bránit proti zlým imperialistům. Těm imperialistům, co na nás házeli mandelinku, aby nebyly brambory. Proč kvůli imperialistům nebyl v obchodech i toaletní papír jsem nevěděla, zato jsem na vlastní kůži pocítila, jak prdku škrábe natrhaný Rudý právo a to i když se předtím hodně zmuchlá a sešudlá. Rudý právo prostě bylo drsný.
Imperialisti na nás chtěli házet i atomový bomby, ale nás chránil náš bratr, Sovětský svaz, a igelitové pytlíky, které jsme se při branných cvičeních zručně naučili gumičkami připevňovat na ruce a na nohy.
Téměř všechno bylo tenkrát zadarmo - kdo chtěl od zelinářky Ptáčkové banány, prostě jí donesl maso na svíčkovou a bylo...
Taky mlíková polívka ve škole byla zadarmo, navíc jí na mne vždycky hodně zbylo. Navíc, když jsem za spolužačku Gábinu snědla její čevabčiči nebo zemlbábu, nechala mi žvýknout americké peprmintové žvýkačky, nebo mi i půjčila svoje 24barevné fixky. Gábina Ptáčková byla fajn kámoška.
Gábina se o prázdninách cákala v Jugošce u moře, já v rybníku puškvorčáku. Moc jsem nechápala, proč nám babička zakazovala ostatním dětem říkat, že ten rybník býval náš, ale bylo mi to jedno. Koupat se tam totiž chodil i Pavlík Kos a Pavlík Kos byl náramný fešák, nosil plísňáče, co mu poslala teťička z NSR.
My na Západ jezdit nesměli, tak jsem si vyráběla plísňáče ze starách pláťáků Savem. Rozpadly se. Ale stejně se mi na nějakej Západ nechtělo. Vždyť se tam vraždí, lidi bez práce tam žebrají a hladoví, a když jsou nemocní, nikdo jim nepomůže. To u nás není, u nás se máme všichni rádi. Operace u nás jsou zadarmo. Mámu teda stál slepák tuzexovýho Napoleona, ale jenom proto, že chtěla hezkou jizvu.
Se ségrou jsme jezdily zadarmo i do lázní a s mámou na podnikové rekreace od ROH. Červená limonáda tam stála padesátník. To jsou ty peníze, co dneska už ani neexistujou.
Všechno bylo jasný a strukturovaný – v červenci se stála fronta na melouny, v prosinci na mandarinky, a v listopadu se slavila říjnová revoluce. Logicky.
VŘSR jsem měla raději než vlastní narozeniny, protože jsem milovala lampionové průvody a hlavně dvouminutový ohňostroj nad Třemi kříži. Na tom kopci tenkrát teda žádný kříže nebyly, protože my se tmářským modlíčkařením zmást nenechali. Nad námi nebděl Bůh, nad námi bděl Lenin!
A bděl nejen on. Když se u nás doma sešly sousedky na pokec, klábosily potichu. Soused Vávra prý byl tajnej. Mě teda nijak tajnej nepřišel, protože odpadky klidně vynášel do popelnice před domem jen tak v trenkách. Nijak se nemaskoval.
Kloboukem do čela hluboko vraženým se maskoval až za sametové kontrarevoluce, ale klíči před varskou Hlavní poštou chřestil stejně vehementně jako ostatní. Začaly stávky a já se tenkrát bála, že už nic nebude jako to bylo dřív. Měla jsem pravdu. Už dvacet let je všechno jinak... Moc se toho změnilo.
Především – už nejsem to malé a neinformované dítě, propagandou zblblé*.
Za totáče se mi žilo skvěle, protože jsem strašnou spoustu věcí nevěděla, nebo neuměla vidět. Mnoho věcí mi od té doby došlo, jedna stále ne a ne:
Strašně mě matou všechny ty volební výsledky a předvolební průzkumy. Odkud se berou ta dvaceti, třicetiprocenta pro komunisty a taky-komunisty?
Já totiž vždycky myslela, že volit mohou jen lidé starší 18ti let, děti ne.
/*ehhhm... :-)/
Eva Pallotto
Byla jsem mladistvá intelektuálka
Utrápit se nad snižováním důchodků je nedůstojné. Cítit tíhu světa na svých bedrech a vnímat pokrytectví naší doby je daleko vznešenější. Problémy všehomíra? Moje problémy.
Eva Pallotto
Doba šílená: Sex sex sex, všude samej sex...
Chci jen předeslat - co se životního stylu týče, jsem ultraliberál. Zastávám názor, že největšími moralisty jsou zpravidla ti, kdo mají nejméně příležitostí hřešit. Ráda bych se věnovala tématu přesexualizace naší doby, ale rozhodně v tom nehledejte, že bych snad nabádala k návratu „tradičních hodnot“. A jak už to tak u mých blogů bývá, nehledejte tady vlastně žádné odpovědi, ale jen a jen otázky...
Eva Pallotto
Proč jedna a jedna ve skutečnosti nejsou dvě
„To je jasné, jako že jedna a jedna jsou dvě,“ je oblíbený argument těch, kdo mi vymlouvají můj zatrolený relativismus. A já na to: „a co je na tom jasného? Jasného na tom není nic. Jedna a jedna ve skutečnosti rozhodně dvě nejsou. Někdy je to jedna, někdy dvě a kousek... prostě podle situace...“ A oni, že kecám a že by si to rád poslechli. Toš, když se vám bude chtít, podebatujme o tomto:
Eva Pallotto
Buďme monogamní! Je to výhodné!
I když je sociální darwinismus trochu démodé a aniž bych rozporovala svoje dávné tvrzení, že lidé nejsou labutě, po přečtení tohoto článku bych chtěla k debatě nabídnout ještě další dva argumenty pro to, proč je monogamie pro lidstvo výhodná.
Eva Pallotto
Jak farmář kedlubničku nesklidil, ale hodně na ní vydělal
Véna Vaškůj byl vždycky takovej ňouma a ťululum. Kluci se mu smáli, na koupališti ho házeli do hluboký vody, protože věděli, že Véna plavání před holkama jen předstírá a na mělčině se pod vodou odstrkuje nohou. Vytáhli ho vždycky přitopenýho a nezapomněli mu stáhnout plavky, aby příště nemachroval. A Véna tehdá hrozil pěstičkou: "Jen počkejte, já vám ukážu, vy hajzlové!"
Eva Pallotto
Prague Pride: Pane Hájku, děkujeme!
Kdyby si chtěli organizátoři Prague Pride zaplatit reklamu v takovém rozsahu v jakém jí ho poskytl hradní vicekancléř Hájek, asi by se nedoplatili. Pan Hájek nejen jako věrný nohsled svého pána ukázkově zpolitizoval to, co politické původně nebylo, akci poskytl dokonalé promo, ale zajistil i vysoký počet účastníků. Děkujeme!
Eva Pallotto
Africký hladomor řešení nemá
Nerada píšu depresivní blogy, ale tenhle prostě jinak napsat nejde. Začnu příběhem jednoho francouzského studenta tamní zemědělské fakulty.
Eva Pallotto
O kukaččí dceři pana Sýkorky
Moje kamarádka Marta Sýkorková je na svýho tatínka vyloženě vysazená a on na ni. To je samé: „tatínku sem, tatínku tam, dceruško tady, dcerunko támhle“, sýkorce je přes třicet a i tak je tatíčkova malá holčička.
Eva Pallotto
Tomáš je pedofil, křesťan a slušný člověk
Varování předem - dnešní můj blog je dlouhý a rozhodně není určen pro ty, kdo mají rádi svůj svět černobílý. Dále bych předznamenala, že je to příběh o jednom člověku, a ten v žádném případě nechci generalizovat – co platí u jednoho, rozhodně nemusí platit u druhého...
Eva Pallotto
Miluju tě, už mi nepiš
Představte si, že se někomu vyznáte ze svých citů, a on Vám odpoví: "už mi nepiš, dej mi už jednou provždy pokoj..."
Eva Pallotto
O vyzývavých sukničkách, vyšpulených pupíčcích a holčičí rivalitě
Kdybychom holkám do jejich obnažených pupíčků nainstalovali zařízení schopné převádět ženskou rivalitu na elektrickou energii, mohl by se nechat Temelín pro nadbytečnost zbourat.
Eva Pallotto
Švejkování kolem sčítání je nedůstojné. Odmítnu otevřeně.
Už jsme zase u toho: švejkování. Ukažte mi prosím nějakou jinou zemi, kde občané, když s něčím nesouhlasí, vymýšlí tisíce „důvtipných“ obezliček, jen aby nemuseli nahlas a otevřeně říct NE. To je nás přeci TAK nedůstojné.
Eva Pallotto
Romantický ideál otce vs. pragmatická realita
Jsou dvě zásadně rozdílné věci: jak by ideálně být měly a jak ve skutečnosti jsou. Ve věci tatínků to platí stoprocentně.
Eva Pallotto
Koukej, Máňo, to je ta znásilněná!
Že je naše společnost pokrytecká až hanba, o tom netřeba mluvit, to víme všichni. Ví se ale, že většinu znásilnění ženy nehlásí kvůli hrůze ze stigmatizace? I já jsem o tom patnáct let mlčela...
Eva Pallotto
O moci, svobodě slova a virtuálních vraždách
Miroslav Macek dostal od Facebooku k Vánocům "hezký dárek" - smazali mu účet, protože na něm vystavoval prsa své přítelkyně. Porušil pravidla, dostal červenou kartu. Pravidla jsou to ujetá, ale vlastně o nic nejde. Zatím.
Eva Pallotto
A jak pevně držíte svého partnera pod krkem vy?
Žila byla jednou jedna žába, tu políbil princ a byla velká svatba. Hned v obřadní síni se na sebe vzájemně vrhli. Princezna, ještě trochu nazelenalá, mocným hlasem zařvala: "A teď jsi jen můj!" a princ nadšeně zahýkal: „Budem stále spolu!“ Pak se chytli navzájem 'do kravaty' a celý život se neúnavně dusili a dusili, a pokud z toho neumřeli, dusí se tam dodnes.
Eva Pallotto
Nemám ráda Švejka. Není vtipný, jen tragický a opovrženíhodný.
Čtu všechno, i návody na pracím prášku. Ale nemám ráda horory a nemám ráda depresivní čtení. A jaká je nejdepresivnější věc, kterou jsem kdy četla? Bez přehánění „Osudy dobrého vojáka Švejka“.
Eva Pallotto
„A na zadek se z tebe nikdo neposadí,“ pravila.
Ve středu ráno jsem se probudila, rozespale mžourám kolem sebe a ... šok! Divná cizí osoba, pod plachetku zjevu nevábného, rozvalovala se mi na gauči, kouřila cigáro a popel drze klepala na zem:
Eva Pallotto
Nejlepší agitace je žádná agitace
Mám takovej trochu problémek – s dobrými úmysly a agitkami všeho druhu. Například - Píšu pro časopis „LUI“ a ten se vyhraňuje (nejen) jako ochránce práv homosexuálů. Jednak je pan šéfredaktor hodnej a zásadovej kluk, co to myslí dobře, a druhak je to přeci dobrá věc – aby všichni měli stejná práva a abychom se navzájem akceptovali takoví, jací jsme.
Eva Pallotto
Nesnesitelné pražské ticho žene obyvatele na českou vesnici
Když jsem byla malinká, byla tahle vesnice báječně vylidněná. Každý svéprávný občan, který měl nohy, hodil si je na ramena a s dosažením plnoletosti prchal směrem k metropoli; ti méně fyzicky nadaní pak alespoň směrem k nejbližšímu paneláku v okresním městě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 151
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 8483x
Seznam rubrik
- Cestování
- Příhody ze života s panem K
- Vaříme z lenošky
- Bajky o zvířátkách a o lidech
- RealityBlog
- Věda a filosofie
- Životy lidí
- Osobní
- USA
- Adorační okénko
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Harry Potter
- Morální zvíře (Robert Wright) - kniha která změnila můj život
- Bible - překvapivě zajímavé čtení i pro ateistu
- Stopařův průvodce po Galaxii
- The Quest of the Historical Jesus - Albert Schweitzer
- Jonathan Strange a pan Norrell /blbost/
- Tulák po hvězdách /úžasný/
- Mravenci - Bernard Werber
- Jiří Grygar - Vesmír, jaký je
- Nick Hornby - Dlouhá cesta dolů /zbytečně oslavovaný, jen ok/
- Neuromancer - W.Gibson
- Reflex :-)
- Houellebecq - Elementární částice /jeho nejlepší/
- R.Feynman - O smyslu bytí /SUPER/
- Rozšíření bitevního pole - M. Houellebecq
- Houellebecq - Možnost ostrova /ÚŽASNÉ!/
- Dickens - Great Expectations
- Bukowski - Zápisky starého prasáka
- Nabokov - Jaro ve Fialtě
- Burroughs - Teplouš
- A uzřela oslice anděla - Nick Cave /úžasný/
- Kmenta - Kmotr Mrázek
- Ayaan Hirsí Alí - Rebelka
- Podzemí - Gordon&Williams /docela zklamání/
- Houellebecq - Platforma
- Elfriede Jelinek - Gier
- S.King - Insomnia
- Jon Krakauer - Into the wild /příběh supr, napsaný nic moc/
- Jitka Gotterová - Tak jde život ;-)
- Orhan Pamuk - Nový život
- T.Pratchett - Svobodnej národ
- Timothy Leary - Velekněz
- Medek, Vrbenská - Stín modrého býka
- Douglas Adams - Losos Pochyb
- Maslowska - Královnina šavle
- kniha Rudolfa Havlíka - Nikdo nechce čekat věčně
- D.Adams - Dlouhý, temný čas svačiny duše
- P.K.Dick - Blade Runner
- Welsh - Acid House
- Twilight - S. Meyer
- Vzpomínky na Afriku - Karen Blixen
- The God Delusion - Richard Dawkins
- New Moon & Eclipse - S. Meyer
- Páchám dobro - L.Čiháková
- Bernhard Schlink - The Reader - úžasná!
- Zneuznaní Edisoni - knižnice pokroku
- Aristotelés - Poetika
- Ekonomie dobra a zla - Tomáš Sedláček
- Chuck Palahniuk - Strašidla
- Chuck Palahniuk - Snuff
- Eugenides - Middlesex
- L.Klíma - Utrpení knížete Sternenhocha
- Jana Šrámková - Hruškadóttir
- Kóbó Abe - Tvář toho druhého
- Karol Sidon - Boží osten
- Lenin - Materialismus a empiriokriticismus
- Chuck Palahniuk - Program pro přeživší
- Rudolf Havlík - Zejtra Napořád /scénář/
- Rudolf Havlík - Transit /připravovaná kniha/
- Ladislav Klíma - Lidská tragikomedie
- Murakami - Sputnik, má láska
- Goethe - Utrpení mladého Werthera
- JK Toole - Spolčení hlupců
- Sobecký gen - Richard Dawkins
- Nick Cave - Smrt Zajdy Munroa
- Field, Griscom - Nerve
- M.Manson - Dlouhá trnitá cesta z pekla
- Palahniuk - Neviditelné nestvůry
- Jamison - An unquiet mind
- Palahniuk - Non-Fiction
- A.Hempel - Collected Stories
- Palahniuk - Rant
- Palahniuk - Choke
- J.Karásek ze Lvovic - Gotická duše
- J.Motyčka - Kropáč, šavle, měšec
- E.Templetonová - Gordon
- King - Mlha
- Svět podle Garpa
- Páral - Země žen
- Hartmut Kraft - Tabu
- Protokoly sionských mudrců - Tazbir
- Machiavelli - The Prince
- L. Klíma - Boj o vše
- deníček slečny Zdeničky
- M.Cunningham - Za soumraku
- M. Houellebeckq - Mapa a území
Oblíbené blogy
- nejlepší Rudolf Havlík - cholerik a génius
- hloubavý Karel Goldmann
- světák George Novotny
- osobitý Patrik Banga
- Věra Tydlitátová
- profík Klára Mandausová
- ranařka Jitka Gotterová
- romantický drsoň Jiří Němčík
- Marián Béreš - fotografie
- Filip Sklenář - ve světlejších okamžicích
- skvělá Renata Francová
- nepolitické od Štěpána Binka
- vždy svá Iva Pekárková
- božská Mona Maršálová
- Lucerna Wikipedie
- Pachatelé dobra (P. Kolář)